Zerind Lysý

Zatknutí Koppányho, Zerindova syna

Podle Vídeňské obrázkové kroniky byl Zerind otec Koppányho, nepřítele Štěpána I.[1][2][3] Ačkoli v kronikách nejsou přímé zmínky o tom, že by Zerind byl potomkem Almoše nebo Arpáda, vzhledem k faktu, že se koncem 10. století pokoušel jeho syn Koppány získat trůn, je pravděpodobné, že pocházel z dynastie Arpádovců.[4] Není to však jisté, jelikož když byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos ve své listině přibližně z roku 950 vyjmenovával potomky velkoknížete Arpáda, Zerinda na ní nezmínil.[5]

Historici István Katony a Kornél Bakay Zerinda ztotožňují s Michalem Uherským, jehož pohanské jméno je neznámé.[6] Podle Katony a Bakaye musel být Zerind příbuzný s uherským velkoknížetem Gejzou, protože nárok jeho syna Koppányho na manželství s vdovou po Gejzovi Sarolt z Transylvanie uherští kronikáři považovali za incest, ačkoli byl v souladu s pohanským zvykem levirátu.[6] Jiní historici Gyula Kristó a György Szabados se domnívali, že Zerind byl potomkem jednoho ze starších Arpádových synů, Tarhoše nebo Jutotzase.[2][7] Kristó argumentoval tím, že Koppányho pokus o získání trůnu po Gejzově smrti ukazuje, že Koppányho a Zerindův předek byl nejstarší Arpádův syn. Uherský velkokníže Gejza, po jehož smrti se Koppány pokusil nastoupit na trůn, totiž pocházel z větve založené Arpádovým nejmladším synem Zoltánem. Koppány, jako potomek nejstaršího Arpádova syna, měl Gejzu nahradit, ve stylu starých uherských zvyků, které byly uplatňovány i u kmene Pečeněhů.[2][7]

Uherský velkokníže Takšoň, otec Gejzy

O tom, kde leželo Zerindovo panství se vedou spory. Historici György Szabados nebo Attila Zsoldos se domnívají, že Zerindovo panství leželo mezi Blatenským jezerem a řekou Sávou. Tomuto panství vládl až do roku 955 náčelník Bulcsú.[8] Podle varianty, kterou navrhl historik Gyula Kristó dostal Zerind toto území za to, že se zřekl nároků na uherský trůn ve prospěch Takšoňova syna, Gejzy.[8] Pokud je tato varianta pravdivá, zdědil toto území, které leželo v Zadunají, po Zerindovi jeho syn Koppány, jenž se honosil titulem šomoďského knížete.[9] Podle jiné teorie, kterou taktéž uvedl Gyula Kristó, Zerind krátce působil jako uherský velkoknížete.[2]

Datum Zerindovy smrti je neznámé.[8] Podle historika Gusztáva Heckenaste Zerind zemřel okolo roku 967.[8] Historik Györgyho Szabadose se zase domnívá, že Zerind mohl být zavražděn na popud velkoknížete Gejzy, kterého středověké legendy popisují jako nemilosrdného a krutého vládce.[8]