Zemská sněmovna v Brně

Snímek z roku 1878, zachycující pohled do Sněmovního sálu Moravské zemské sněmovny. Autorem původního snímku, jenž byl vyfotografován, je ateliér Kunzfeld.

Roku 1867 se moravský zemský sněm vyslovil pro postavení nové zemské sněmovny, která měla nahradit pro tyto účely již nedostatečně vyhovující budovu původního Stavovského domu. Novostavba byla postavena pod vedením Josefa Arnolda v letech 1875–1878, podle projektu Antona Heffta a Roberta Raschky, kteří zvítězili v architektonické soutěži. Kamenické práce měli na starosti Adolf Loos st. a Johann Tomola. Realizace moderní soudobé budovy zemského parlamentu se stala jednou ze základních staveb brněnské vládní čtvrti a objemově největším, vizuálně dominantním objektem na brněnské okružní třídy.[1]

Sama o sobě je architektura považována za jednu z nejhodnotnějších veřejných staveb v Brně a v dobovém rámci tehdejšího státu – Rakouska-Uherska jí náleží významné místo mezi sídly parlamentů korunních zemí monarchie. Budova na podélném půdorysu má ve svém centru zakomponovaný dvoupodlažní sněmovní sál, v jehož západním a východním sousedství se nachází čtveřice nádvoří. Novorenesanční tvarosloví doplňuje sochařská výzdoba v atikách osových rizalitů.

Stavbu lze chápat jako výraz zrodu občanské společnosti v rakousko-uherské monarchii, neboť byla reprezentativní parlamentní budovou pro zemi Moravskou, místem zasedání jejího zákonodárného orgánu – moravského zemského sněmu. Vznik Československa znamenal počátek centralizačních snah a konec autonomního zákonodárného orgánu Moravy. Budova přestala sloužit svému původnímu účelu v roce 1918, v důsledku tehdy uzákoněného zrušení zemských sněmů. Nadále však v zemi zůstaly ústřední správní úřady moravské země, které zde měly své sídlo – zemský úřad a moravský zemský výbor. Po likvidaci Slezska byla jeho územní správa vtělena do moravských orgánů a tak zde od roku 1928 zasedalo zastupitelstvo země Moravskoslezské a po roce 1945 Moravskoslezský zemský národní výbor.

Po konečné likvidaci Moravy v roce 1948 sloužily budovy někdejší vládní čtvrtě v Brně nejrůznějším úřadům a institucím. Podobně i sněmovna poskytla své reprezentativní prostory regionálním dobově se měnícím úřadům nižších územněsprávních celků, především KNV (od roku 1949 s pravomocí pro Brněnský kraj, resp. od roku 1960 pro Jihomoravský kraj). V této době byla budova významně rekonstruována podle návrhu Vladimíra Pally. Došlo při ní k poničení historizující výzdoby, sochařských prvků a nahrazení dobového interiéru normalizačním vybavením. Po zrušení krajů sloužila budova v 90. letech jako umístění některých centrálních úřadů České republiky – Antimonopolního úřadu, ministerstva a Ústavního soudu. Poslední jmenovaná instituce je v současnosti jediným uživatelem dřívější sněmovny a iniciátorem poslední rekonstrukce probíhající v letech 2014–2017.

Záběry s moravskou zemskou sněmovnou se objevily ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a také v prvním díle seriálu Četnické humoresky (záběry ze sněmovního sálu, představující sál někdejší poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé). Záběry z tohoto sálu se také běžně objevují i ve zpravodajství v reportážích z jednání Ústavního soudu.

• 
  Sněmovní sál (pohled z galerie)
• 
  Znak Moravy ve sněmovním sále
• 
  Český lev ve sněmovním sále

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemská sněmovna v Brně na Wikimedia Commons
• Zemský sněm Brno – informace o budově a jejích stavitelích na stránkách KrásnéČesko.cz