Zemětřesení v Peru 26. května 2019

Tektonické desky, jejich interakce a rychlost pohybu.

Peru se nachází v Ohnivém kruhu, který ve tvaru podkovy obepíná téměř celý Tichý oceán. V důsledku toho zde vzniká 90 % všech zemětřesení na planetě a vyskytuje se tu 75 % všech aktivních sopek. Peru spočívá na rozhraní dvou litosférických desek, které vytváří subdukci. Oceánská deska Nazca se rychlostí 51 mm za rok podsouvá pod kontinentální jihoamerickou a vznikající velké napětí se uvolňuje v podobě zemětřesení.

Odborníci se domnívají, že zemětřesení je následkem toho slabšího, které oblast zasáhlo 1. března 2019.

V minulosti Peru zasáhly ještě ničivější otřesy. Například 31. května 1970 zpustošilo zemi zemětřesení o síle 7,9 stupňů, jenž zahubilo 70 000 osob. Avšak to nejsilnější je zřejmě to z 13. srpna 1868, u něhož se magnitudo odhaduje na 8,5-9,0 stupňů. Vyvolalo tsunami vysokou až 16 metrů a celkem si katastrofa vyžádala více než 25 000 obětí.

2 lidé zemřeli během sesuvu půdy a dalších 30 osob (15 v Peru a 15 v Ekvádoru) bylo zraněno.

K události došlo na severu země blízko hranic s Brazílií a Ekvádorem. Otřesy způsobily závažné škody, sesuvy půdy a zkapalnění půdy, kvůli kterému 74 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy. Prezident Peru prohlásil, že spolu s ministrem dopravy osobně vyhodnotí škody na komunikacích. Jiné pověřené osoby budou hodnotit škody na stavbách, včetně posuzování vlivu na nedalekou vodní nádrž.[4]

Taktéž sousední Ekvádor utrpěl určité škody včetně sesuvů. Mnoho lidí se evakuovalo do vyšších míst kvůli obavám, že po zemětřesení dorazí i vlna tsunami.