Zdeněk Záhoř

Narodil se 10. července 1881[3] v rodině pražského lékaře[4] Jindřicha Záhoře.[5] Studoval moderní filologii, poté působil jako středoškolský profesor.[6] Jeho manželkou byla Marie Záhořová-Němcová, vnučka Boženy Němcové.[4]

Hrob Zdeňka Záhoře na Olšanských hřbitovech v Praze

16. srpna 1931 vyskočil v sebevražedném úmyslu z okna svého bytu v Janovského ul. 1116 v Holešovicích a následkem zranění zakrátko zemřel v nemocnici.[4] Jako možná příčina se uváděly zdravotní problémy (bolesti hlavy),[6] popřípadě deprese z přepracování a ze smrti manželky.[4] Pohřben byl na Olšanech.[7]

Byl oceňovaný jako ušlechtilý idealista[6] a obětavý učitel zanícený pro zdravou výchovu mládeže.[4]

Do literatury vstoupil ještě za studií r. 1903 jako humorista, autor knihy drobných próz Člověk, jenž nevydal básně. Po ní následovaly frašky ze studentského života, Pereat láska a Uzel. Jeho beletristickou tvorbu uzavřel proverb[p 1] Fata morgana z roku 1909.[6]

Poté se věnoval literární historii a kritice. K jeho oblíbeným autorům patřili Jules Laforgue, jehož Hamleta porovnával se Shakespearovým, a především Božena Němcová. Napsal také esej o Otokaru Březinovi.[6] Knižně vyšly:[8]

• Výbor z korespondence Boženy Němcové (1917, 1922)
• Božena Němcová a Václav Bolemír Nebeský : na památku stého výročí narozenin Boženy Němcové (1920)
• Božena Němcová : hlasy o osobnosti a díle (1927)
• Otokar Březina : Essaye (1928)
• Dva Hamleti : srovnání Hamleta Laforgova se Shakespearovým (1931)

Nejvíce se proslavil publikacemi v oboru sexuální výchovy (výchovy k mateřství a otcovství), určených dospívajícím, rodičům i vychovatelům.[6] K jeho pracím v tomto oboru patří:[8]

• Pohlaví - láska - mateřství : Pro dívčí dorost od 14 let (1918, s řadou reedic)
• Pohlaví - láska - otcovství : Pro mužský dorost od 15 let (1918, rovněž s několika reedicemi)
• Pohlavní výchova (1920)
• Jak vzniká život (1925), významná pětidílná čítanka pohlavní výchovy, rozdělená podle věku čtenáře (pro rodiče a vychovatele, pro děti do 10 let, 10–12 let, 12–15 let). Roku 1930 byla přeložena do němčiny pod názvem Wie das Leben entsteht (překladatelé Emil Ehrlich a Marie Velemínská).
• Láska : cyklus obrazů oslavujících lásku mileneckou, manželskou a rodinnou (1925)
• Význam a podstata lásky : pro mladé lidi (1925)
• Naše žactvo - příští rodiče : slovo k učitelstvu (1926)
• O lásce, manželství a dítěti : čítanka pro mladé lidi od šestnácti let (1927)
• Krása lidského těla : cyklus osmi obrazů (1928)
• Rukojeť výchovy k rodičovství na školách (1930)
• Praktický rádce v pohlavní výchově mládeže (1931)
• Příručka pohlavní výchovy pro rodiče (1931)

Byl rovněž redaktorem rubriky o pohlavní výchově v časopise Národní osvobození. Ke konci života shromažďoval materiál pro rozsáhlejší publikaci, tu však již nedokončil.[6]