Zdeněk Altner

Do roku 2000 byl konkurzním správcem společnosti OSAN, než byl soudem odvolán na žádost věřitelů. Těm se nelíbilo, že místo placení vedl údajně nesmyslné spory, a to i na zcela nepatrné pohledávky, za které prý měl spřízněným advokátům zaplatit více než 100 milionů Kč. Mělo jít o 30 000 žalob. Ještě před svým odvoláním většinu pohledávek prodal slovenské společnosti Ecomedia.[1][3] Podle Aktuálně.cz si původně na pomoc se zpeněžením konkurzní podstaty najal společnost Coex, ale později i advokáta Zdeňka Hájka, kterému za to zaplatil 5,4 milionu Kč (Hájkovi navíc poskytovala poradenství společnost Alba, řízená Altnerovou přítelkyní a v danou dobu sídlící na adrese Altnerovy advokátní kanceláře). Nástupce ve funkci konkurzního správce na něj proto podal žalobu a Městský soud v Praze Altnerovi na náhradě škody, úmyslně způsobené tímto neúčelným vynakládáním finančních prostředků společnosti v konkurzu, a na soudních výlohách uložil zaplatit celkem 5,6 milionu Kč. Tuto pohledávku později získal advokát Jan Vondráček, který po Altnerovi už vymáhal dalších 5,8 milionu Kč jako náhradu za další škodu způsobenou v pozici konkurzního správce společnosti OSAN.[6] Jako konkursní správce OSAN měl také úzké vazby na pozdějšího místopředsedu ČSSD a ministra financí Iva Svobodu a jeho spolupracovnicí Barborou Snopkovou, kterým zprostředkovaně zadal zakázku spojenou s OSAN.[3]

V roce 2013 byl Altner zatčen v Německu na základě evropského zatýkacího rozkazu v souvislosti s jinou, slovenskou kauzou z konce 90. let, kdy český právník působil jako správce konkurzní podstaty jedné z firem podnikatele Ivana Matušíka. Tehdy čelil stíhání za maření konkurzního řízení, protože neměl odevzdat všechny účetní doklady.[7] V březnu 2016 byl Altner znovu v pátrání.[8] V roce 2014 byl vydán na Slovensko, kde strávil 5 měsíců v útěkové vazbě a byl nepravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců.[9]

Altner byl obžalován ze zpronevěry za své působení v roli konkurzního správce v případě živnostníka Antonína Škrdlanty, když místo výplaty věřitelů si měl v letech 2004 až 2010 z účtu Škrdlanty vybrat v hotovosti 958 tisíc korun, které si měl nechat pro sebe.[10][11] Od listopadu 2015 do dubna 2016 byl na policejním seznamu hledaných osob, když se v této věci vyhýbal policejním úkonům i soudu.[1][3]

Nejznámější Altnerovou aktivitou bylo právní zastupování ČSSD. Té (prostřednictvím společnosti Cíl) v roce 2000 až u Ústavního soudu definitivně vyhrál spor o vlastnictví Lidového domu, tradičního stranického sídla, když předchozí soudy rozhodovaly opačně.[12] Mandátní smlouvu s ním v roce 1997 za stranu podepsal její tehdejší předseda Miloš Zeman a později k ní prý přistoupili i advokáti Zdeněk Hájek a Václav Halbich. Podle smlouvy měl v případě úspěchu získat mj. deset procent hodnoty Lidového domu,[1] strana mu vyplatila původně jen 16,8 milionu Kč a zbývající sporné dvě třetiny z celkové částky dala do soudní úschovy, neboť ji tehdy požadovali také druzí dva advokáti. Altner kromě toho podal na ČSSD žalobu za další nárok z mandátní smlouvy, dlužné nájemné Lidového domu, a Obvodní soud pro Prahu 1 mu v roce 2004 z tohoto titulu přiznal 18,5 milionu Kč spolu s úroky z prodlení a smluvní pokutou.[13][14] Smluvní pokuta tvořila 0,3 % za každý den prodlení, což tehdejší předseda Jiří Paroubek odmítl, protože taková výše měla být v rozporu s dobrými mravy.[15]

Altner své celkové nároky v červnu 2006 vyčíslil na minimálně 17,5 miliardy Kč, kvůli dluhu podal několik neúspěšných návrhů na prohlášení konkurzu ČSSD, trestních oznámení a často se také obracel na Ústavní soud. Zároveň ale sám čelil trestním oznámením a také stížnostem k České advokátní komoře, která jej nakonec v kárném řízení roku 2011 kvůli porušení povinnosti mlčenlivosti, neboť měl neoprávněně zveřejňovat informace, které se při zastupování klienta dozvěděl, vyškrtla ze seznamu advokátů. Odvolací Městský soud v Praze pak na konci března 2016 pravomocně potvrdil původní rozhodnutí z roku 2004 co do jistiny a smluvní pokuty, žalobu zamítl pouze pro úroky z prodlení. ČSSD mu tak musela za právní služby zaplatit ještě 18,5 milionu Kč spolu se smluvní pokutou, která od roku 2000 činila dalších více než 318 milionů Kč.[1][8][14] Kvůli nesplacení dluhu Altner podal několik neúspěšných návrhů na vydání předběžného opatření, kterým by byly zablokovány účty ČSSD,[16] až později šel cestou exekuce. Strana mezitím ale podala dovolání k Nejvyššímu soudu,[17] který v květnu 2019 v této části oba rozsudky zrušil a celý soudní spor tím vrátil na začátek. V něm už pokračovali dědici Zdeňka Altnera, neboť ten mezitím zemřel.[18]

Krátce po pravomocném přiznání 337 milionů Kč ve sporu s ČSSD bylo na samotného Altnera vydáno několik exekučních příkazů. Podle severu Aktuálně.cz jde nejméně o 14 příkazů za zhruba 20 milionů Kč. Mezi věřitele patří Česká advokátní komora, finanční úřady, zdravotní pojišťovny či advokát Jan Vondráček, který v dražbě odkoupil pohledávku, kterou měla za Altnerem společnost OSAN.[19]