Zdeňka Tichá

Narodila se v rodině lesního úředníka. Maturovala roku 1949 na Masarykově státním ústavu ke vzdělávání učitelek a pak začala studovat češtinu a dějepis na Masarykově univerzitě v Brně, Studium ukončila roku 1953 obhajobou diplomové práce Kramářská píseň jako prostředek boje lidových mas proti pobělohorskému tmářství. Poté pracovala až do své smrti v Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Kandidátskou disertační práci Básnické dílo Hynka z Poděbrad obhájila roku 1962.[2]

Je autorkou velké řady časopiseckých článků, vědeckých knih a monografií. Zaměřovala se výhradně na studium starší české literatury (i lidové), především renesanční (humanistické) a barokní. Analyzovala sociologické aspekty vzniku a působení básnické tvorby a rozebírala její tematické, jazykové a versologické prvky. Její dílo doplňuje rozsáhlá ediční činnost, týkající se staročeských literárních památek (například uspořádala a vydala dvě rozsáhlé veršované skladby z řemeslnického života Satira na čtyři stavy a Verše o pernikářství, dále Veršované skladby Neuberského sborníku a další).[2]

• Kramářská píseň jako prostředek boje lidových mas proti pobělohorskému tmářství (1953), diplomová práce.
• Básnické dílo Hynka z Poděbrad (1962), kandidátská práce.
• Dvě kapitoly o básnickém díle Hynka z Poděbrad (1964), studie.
• Staročeské básně 14. a 15. století složené bezrozměrným veršem (1969), studie.
• Staročeské básně složené bezrozměrným veršem. 2. polovina 15. století do 17. století (1969), studie.
• "Barokní gotika" a "Barokní gotik" Bridel? (1969), příspěvek do Časopisu Moravského muzea.
• Felix Kadlinský a jeho Zdoroslavíček (1973), studie,
• Česká poezie 17. a 18. století (1974), studie.
• Adam Václav Michna z Otradovic (1976), studie s ukázkami z díla.
• Průvodce po dějinách české literatury (1976), společně s Josefem Hrabákem a Dušanem Jeřábkem, přepracováno roku 1978, dějiny české literatury od nejstarších dob do roku 1946.
• Cesta starší české literatury (1984), monografie.