Zazemněný rybník

Zazemněný rybník je původní plocha rybníka, která byla postupně z volné vody přeměněna v souš přirozeným procesem podmíněným expanzí rostlin a usazováním anorganických a organických částic.

Příklady

Mnohé zazemněné tůně a rybníky tvoří unikátní biotopy s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů, takže jich řada patří mezi chráněná území:

Dráchovské tůně – soustava více či méně zazemněných mrtvých ramen Lužnice, přírodní rezervace (okres Tábor)[1]
Ďáblík – přírodní památka tvořená zazemněným Knížecím rybníkem (okres České Budějovice)[1]
Horní Lesák – přírodní památka (okres Jindřichův Hradec)[1]
Řežabinec a Řežabinecké tůně – národní přírodní rezervace zahrnující rybník a zazemněné tůně (okres Písek)[1]
Stříbrná Huť – přírodní památka tvořená zazemněným rybníkem Nadýmač (okres Tábor)[1]
Tůně u Hajské – přírodní památka (okres Strakonice)[1]
Vrbenská tůň – zazemňující se tůň původem ze zaniklého ramene Dehtářského potoka (okres České Budějovice)[1]
Baroch - přírodní rezervace ochraňující zazemněný rybník, přilehlé rákosiny, lesní a luční společenstva, ornitologická lokalita.

Reference

ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. S. 117, 143, 236, 291-292, 408, 436-437, 458.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[chujc-1] ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. S. 117, 143, 236, 291-292, 408, 436-437, 458.