Zapis

Zapis (srbsky запис) či zavetina je obřad prováděný v srbském lidovém křesťanství spočívající ve vyrytí kříže do posvátného stromu, zpravidla dubu, případně ořešáku, jež je také nazýván zapis. Takový strom musel být velký a plodný a bylo zakázáno ho kácet, lámat jeho větve a sbírat jeho plody – a to ani poté co uschl. Rituál byl prováděn na počátku léta a a zahrnoval procesí s křížem, ikonami a písněmi.[1][2]

Posvátný dub – zapis, v srbské vesnici Petrovac, Kragujevac

N. I. Tolstoj popsal podobu obřadu v šumadijské vesnici Stari Kostolac, která zahrnoval procesí s velkým křížem vedené knězem či chlapcem, již byli následováni krestnjoši/krstonoši – chlapci v červených košilích a hospodáři. Krestnjoši se omývali vodou z řeky – často bylo pokropeni ženami jež procesí doprovázeli, a třikrát obešli chrám, poté došli k třem zapisům na vinohradu a nakonec opět třikrát obešli posvátný strom. Ze zapisu bylo poté knězem vyříznuto staré znamení, uděláno nové, jež bylo pokapáno voskem, pokropeno vínem a svěcenou vodou a nakonec kněz přečetl modlitbu a rozdělil obřadní kolač.[1]

Obřady zapisu byly doprovázeny rituálními rvačkami mladíků, jež se podobají soubojům zajišťujícím plodnost jež jsou známy z celé Evropy. Celý obřad měl pravděpodobně zajistit dobrou úrodu, čemuž napovídá sbírání klasů krestnjoši z nichž pak byly pleteny věnce jež se věšeli na zapis, do domů a chlévů, nebo písně jež jej doprovázely. Zároveň se tu objevuje souvislost s mrtvými – ženy chlapce obdarovávali bílými kapesníky, zrcátky a fotografiemi svých zesnulých. Rituální bitky při zapisu tak připomínají novgorodské souboje o Perunovu palici, kostromovské souboje nebo extatickým bitkám furlánských benandantů.[1]

Slavista Michal Téra se domnívá že obřad byl původně spojen s Perunem a jeho funkci nositele oplodňujícího deště a spojuje jej s popisem uctívání dubu, jež nechal svatý Cyril pokácet načež se v noci spustil prudký déšť, jež je obsažen v legendě Život Konstantinův.[1]