Zamjád jašt

V geografické části hraje nejvýznamnější úlohu hora Uši-darena, z které povstane spasitel Saošjant. Výčet hor v tomto hymnu je velmi blízký výčtu hor v pozdějším středoperském Bundahišnu, který navíc obsahuje také výčet moří, řek a moří.[1][2]

Na počátku Kaján jasnu se hovoří o tom jak chvarena kajánovských vládců byla ve vlastnictví Ahura Mazdy a Ameša Spentů a je spojována s mocí vládců z dynastie Pišdádovců, mezi které náležel Hóšang, Urupi a Jima. Poslední z nich však v důsledku hříchu svoji královskou slávu ztratil a ta od něj třikrát odlétla či byla rozdělena na tři části, přičemž jí získal postupně Mithra, Thraétona a Keresáspa, o jejichž hrdinských skutcích se v hymnu také hovoří.[pozn. 2] Následuje boj mezi Spenta Mainjuem a Angra Mainjuem o vlastnictví chvareny. První vysílá Vohumana, Ašavahištu a Átara, zatímco druhý Akamana, Aéšmu, Daháku a Spitjuru, který přepiloval Jimu vedví. Átar nakonec zastraší Daháku a chvarena se uchýlí do jezera Vourukaša, kde se po ní natáhl Apam Napát. Z jezera se jí poté pokusil třikrát vylovit túrský padouch Franrasjan, ale chvarena mu třikrát unikla a vytvořila tak tři zátoky či odtoky zátoky jezera. V následující části textu jsou vyjmenovávány různé řeky, především pak Haétumant, která snad pohybem chvareny vznikla, a jezero Kãsaoja u hory Uši-darena, do kterého se všechny vyjmenované řeky vlévají.[1][3][2]

V další části je chvarena spojována s různými kajánovskými vládci, včetně Vistáspy, patrona Zarathuštry, a Haosravaha, který přemohl Franrasjana. Dále je pak popisován příchod saošjantů a nastávající Frašokereti, obnova světa.[1][2]