Zaječice (Pyšely)
Zaječice je vesnice, část města Pyšely v okrese Benešov. Nachází se asi 2 km severně od Pyšel. V roce 2009 zde bylo evidováno 133 adres.[2] Zaječice je také název katastrálního území o rozloze 3,17 km².[3]
Zaječice | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Pyšely |
Okres | Benešov |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°53′39″ s. š., 14°40′55″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 308 (2011)[1] |
Katastrální území | Zaječice (3,17 km²) |
PSČ | 251 67 |
Počet domů | 125 (2011)[1] |
Zaječice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 137073 |
Kód k. ú. | 737071 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název vesnice je odvozen ze staročeského osobního jména Zajiec ve významu ves lidí Zajícových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Zaiacics (1194), de Zayeticz (1362), in Zagiecziczich (1394), de Zagyeczicz (1406), in Zagieczicz (1437), z Zaječic (1465), Zagecžicz (1544), Zageczicze (1654), Zagecžicze (1788) a Zaječice (1848).[4] Jiná varianta původu jména název odvozuje od lovu zajíců, kterých mělo v okolí nově založené vsi žít velmi mnoho, proto se ves stávala oblíbeným loveckým cílem.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1194,[5] kdy byly sídlem Martina ze Zaječic. Další zmínky pocházejí z druhé poloviny 14. století, kdy jsou jako držitelé části této vsi jmenováni Oldřich z Říčan a jeho syn Jimram. Protože Jimram zemřel v roce 1394 bez potomků, přihlásili se jako dědicové jeho dílu vsi bratři Oldřich, Mikuláš a Jan z Říčan. Tento rod pak držel ves až do poloviny 15. století.
V této době zde zřejmě vznikla tvrz, o které ale neexistují písemné záznamy – doložena je pouze rozebráním zdí na konci 18. století a následně archeologickými nálezy v průběhu stavby nové silnice.
Od rodu z Říčan koupil na počátku 60. let 15. století jejich díl Jan Přezlecký z Přezletic a ze Sluh, přičemž druhou část vsi držel Heřman ze Sulic. Tito dva majitelé se mezi sebou často přeli kvůli zaječickým polnostem, které nebyly jasně vymezené ve prospěch toho či onoho. V průběhu 16. století se majitelé Zaječic velmi často střídali, nejdéle je držel zřejmě rod Hrzsků ze Mšena (1553–1587). V roce 1587 byly pak Zaječice přikoupeny ke statku Pyšely, u kterého setrvaly až do správní reformy v roce 1848.
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-25.
- PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zaječice, s. 711.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 80.
Literatura
- Josef Vejmelka: Kronika: Zaječice - Kovářovice - Pyšely. Okresní dům osvěty Praha-východ 1970, 1. vydání, bez ISBN.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Zaječice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Zaječice na webu ČÚZK