Zailijský Alatau
Zailijský Alatau (kazašsky Іле Алатауы; rusky Заили́йский Алата́у) je pohoří na hranici Kazachstánu a Kyrgyzstánu, součást Ťan-šanu. Probíhá v délce přibližně 200 km rovnoběžkovým směrem jako nejsevernější okrajové pohoří Ťan-šanu. Od jižněji ležícího pohoří Kungej Alatau jej odděluje 4214 m vysoké sedlo Čiliko-Kemenskij, řeky Čong Kemin a Čilik.
| Zailijský Alatau | |
|---|---|
 Vrcholky Zailijského Alatau z letiště v Almaty | |
| Nejvyšší bod | 4973 m n. m. (Talgarský štít) |
| Délka | 200 km km |
| Nadřazená jednotka | Severní Ťan-šan |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Kazachstán Kyrgyzstán |
  Zailijský Alatau Poloha na mapě Kazachstánu | |
| Horniny | žula, slepenec, vápenec |
| Souřadnice | 43°3′ s. š., 77°15′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pohoří leží 360 km pod 43° s.š. ve výškách 4000-4600 m, nejvyšší horou je Talgarský štít. Severní svahy mají mírný sklon a jsou rozčleněny levými přítoky řeky Ili, jižní svahy strmě stoupají nad údolími řek Čilik a Čon-Kemin (pravý přítok řeky Ču).
Fauna a flóra
Na severním svahu byla vyhlášena Almatinská chráněná oblast, která byla v roce 1996 změněna na Ile-alatauský národní park. Žijí zde: medvěd plavý, irbis, koza, velekur, orebice.
V roce 1971 na svazích Zailijského Alatau byla objevena ve Střední Asii jedinečná společenství rostlin ločidlo čertovo lejno z jejichž pryskyřice se připravuje Asa foetida. V letech 1989-1990 byla v důsledku sovětské kampaně proti "divokým drogovým plantážím" významná část rostlin v horách zničena - spálena, rozšlapána, rozježděna buldozerem a to přestože tato rostlina nemá s drogami nic společného.
Horniny
Je tvořen především žulami, slepenci, vápenci. Některé vrcholky jsou pokryty ledovcem, celková výměra zaledněné oblasti je 484 km².
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zailijský Alatau na Wikimedia Commons
- Fotografie Zailijského Alatau
- Trasy Zailijského Alatau v Almatinském rajónu
