Zailijský Alatau

Zailijský Alatau (kazašsky Іле Алатауы; rusky Заили́йский Алата́у) je pohoří na hranici Kazachstánu a Kyrgyzstánu, součást Ťan-šanu. Probíhá v délce přibližně 200 km rovnoběžkovým směrem jako nejsevernější okrajové pohoří Ťan-šanu. Od jižněji ležícího pohoří Kungej Alatau jej odděluje 4214 m vysoké sedlo Čiliko-Kemenskij, řeky Čong Kemin a Čilik.

Nejvyšší vrchol Talgarský štít; pohled z Almaty
Zailijský Alatau
Vrcholky Zailijského Alatau z letiště v Almaty

Nejvyšší bod4973 m n. m. (Talgarský štít)
Délka200 km km

Nadřazená jednotkaSeverní Ťan-šan

SvětadílAsie
StátKazachstán Kazachstán
Kyrgyzstán Kyrgyzstán
Zailijský Alatau
Poloha na mapě Kazachstánu
Horninyžula, slepenec, vápenec
Souřadnice43°3′ s. š., 77°15′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohoří leží 360 km pod 43° s.š. ve výškách 4000-4600 m, nejvyšší horou je Talgarský štít. Severní svahy mají mírný sklon a jsou rozčleněny levými přítoky řeky Ili, jižní svahy strmě stoupají nad údolími řek Čilik a Čon-Kemin (pravý přítok řeky Ču).

Fauna a flóra

Na severním svahu byla vyhlášena Almatinská chráněná oblast, která byla v roce 1996 změněna na Ile-alatauský národní park. Žijí zde: medvěd plavý, irbis, koza, velekur, orebice.

V roce 1971 na svazích Zailijského Alatau byla objevena ve Střední Asii jedinečná společenství rostlin ločidlo čertovo lejno z jejichž pryskyřice se připravuje Asa foetida. V letech 1989-1990 byla v důsledku sovětské kampaně proti "divokým drogovým plantážím" významná část rostlin v horách zničena - spálena, rozšlapána, rozježděna buldozerem a to přestože tato rostlina nemá s drogami nic společného.

Horniny

Je tvořen především žulami, slepenci, vápenci. Některé vrcholky jsou pokryty ledovcem, celková výměra zaledněné oblasti je 484 km².

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.