Závada (okres Veľký Krtíš)

Obec se nachází asi 20 km severovýchodně od Velkého Krtíše v údolí Pravického potoka na styku Krupinské planiny a Ipeľské kotliny. Nadmořská výška území obce se pohybuje v rozmezí 210 až 388 m, střed obce je v 220 m n. m. Území je pahorkovité s plochými hřbety rozčleněnými údolími a tvořenými andezitickými tufy. V severovýchodní části je dubový lesní porost.[2][3][4][5]

První písemná zmínka o obci se uvádí do roku 1393, kdy je jmenována jako Zaoud (či Zawod). Podle pramene[5] je prvním písemným dokumentem listina z roku 1446, kde je uváděna jako Wyfalw alionomine Zawoda, což znamená, že jde o nově založenou osadu, pravděpodobně na Valašském právu.

Do 18. století obec patřila pod panství Divínské a pak částečně i pod panství Modrokamenské.[2][3][4][5]

V roce 1828 zde bylo 34 domů a 454 obyvatel. Před rokem 1848 byl na Pravickém potoce panský mlýn. Na začátku 20. století zde byli největšími statkáři Zichyovci a Viktor Geltperger.

Hlavní obživou bylo málo výnosné zemědělství a chov dobytka.

Hospodářský rozvoj začal až koncem 19. století a po vzniku ČSR v důsledku pozemkové reformy. V letech 1934–1936 byla postavena silniční síť mezi Zvolenem, Lučencem, Modrým Kamenem a Levicemi. Obec se zapojila do Slovenského národního povstání, byla osvobozena 14. ledna 1944. V roce 1959 bylo založení JRD Pokrok, fungovalo do roku 1989, které bylo zaměřené na chov dobytka, prasat, pěstování zemědělských plodin, ovocnářství a vinohradnictví.[2][3][4][5]

Elektrifikace obce byla dokončena až v roce 1960.

• Evangelický klasicistní kostel z roku 1882. V interiéru je renesanční oltář z roku 1659 s obrazem Zmrtvýchvstání a Poslední večeře Páně.
• Památník Slovenského národního povstání.
• Pamětní tabule na budově pošty obětem druhé světové války.

• 
  Budova ZŠ MŠ OÚ
• 
  Závada
• 
  Závada - Motorest Závada