Kačina
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové[1] architektury v Česku. Nachází se v katastru obce Svatý Mikuláš, při silnici do Nových Dvorů, zhruba 6,5 km severovýchodně od okresní Kutné Hory. Je chráněn jako národní kulturní památka.[1] Dnes je jedním z muzeí Národního zemědělského muzea.
Zámek Kačina (Husa) | |
---|---|
Pohled na křídlo s budovou zámeckého divadla | |
Účel stavby | |
Zámek, zemědělské muzeum | |
Základní informace | |
Sloh | empír |
Architekt | Jiří Fischer |
Výstavba | 1802–1822 |
Stavebník | Jan Rudolf Chotek z Chotkova |
Další majitelé | Chotkové z Chotkova |
Poloha | |
Adresa | Svatý Mikuláš (okres Kutná Hora), Česko |
Souřadnice | 49°58′54″ s. š., 15°20′46″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 46551/2-1096 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | http://www.nzm.cz/kacina/ Muzeum českého venkova Zámek Kačina |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Velkolepá zámecká budova na půdorysu otevřené podkovy se nachází na rozsáhlém prostranství parku navrženého roku 1789 vídeňským botanikem Nikolausem Josephem von Jacquin ve volné krajině při obci Svatý Mikuláš.
Střední část tvoří dvoupodlažní budova s klasickým portikem o šesti sloupech s tympanonem. Na ni na obou koncích navazují přízemní obytná stavení na obloukovitém půdorysu se sloupovým ochozem, zakončená patrovými budovami knihovny (vlevo) a nedokončené kaple a divadla. Ve střední části jsou reprezentační a obytné prostory včetně kruhového vstupního sálu s lucernou a velkého tanečního sálu. Celá stavba podélně měří 227 m. Na sochařské výzdobě se podíleli A. Schrott a Václav Prachner.[2]
V interiéru zámku se nachází muzeum českého venkova Národního zemědělského muzea. Součástí bohatých expozic je také knihovna rodu Chotků čítající na 40 000 svazků z doby od 16. po 19. století, zámecké divadlo, lékárna a skleník.
Stavba bývá často označována za empírovou, např. v památkovém katalogu Národního památkového ústavu.[1] Podle některých zdrojů ale nemá architektura zámku s empírem nic společného; budova zámku je podle nich ve skutečnosti nejčistším českým projevem palladiánské architektury, kterou hrabě Chotek poznal už za své cesty po Evropě v roce 1770, a která se do střední Evropy šířila kromě plánů přímo Palladiových italských staveb také prostřednictvím anglických a ruských šlechtických sídel 18. století.[zdroj?][3]
Historie
Zámek, zvaný dříve také „Husa“,[4] dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova na novodvorském panství, které již roku 1764 zakoupil Jan Karel Chotek. Starší novodvorský zámek v obci i přes celkové rozsáhlé úpravy nevyhovoval potřebám sídla, proto zde hrabě Chotek ponechal pouze správu panství a nechal vystavět nový sídelní zámek.
Výstavba probíhala v letech 1802–1822 podle postupně upravovaných plánů drážďanského architekta Ch. F. Schurichta. Stavbu realizovali postupně pražský architekt Jiří Fischer, po něm pak Johann Philip Joendl a Anton Arche.[1][5]
20. století
Po smrti Emericha Chotka (1833–1911) zámek s panstvím přešel do vlastnictví dědiců z rodu Thun-Hohenštejnů, konkrétně Emerichova synovce Quida Thun-Hohenštejna (1873–1955).[6] Ten byl údajně vášnivý lovec, který jezdil i na africká safari, a majetek předlužil. Za Protektorátu byl zámek v nucené dražbě prodán nacistické organizaci mládeže Hitlerjugend, po válce byl znárodněn a od roku 1950 jej využívá Národní zemědělské muzeum.[7]
Muzeum českého venkova
Národní zemědělské muzeum získalo zámek počátkem 50. let 20. století a postupně vybudovalo muzeum českého venkova s několika expozicemi: zámecké divadlo, zámecká knihovna ad.
Expozice
- Chotkové a jejich panství Nové dvory, knihovna a divadlo, lékárna, obrazárna
- Hospodářské zázemí zámku
- Jak se stavěl zámek
- Zámecká truhlárna
- Zámecká konírna
- Mlýny na Novodvorském panství
- Království včel
- Kačina na dotek
- Příběh dřeva
- Venkovní expozice Ze života hmyzu, skleníky, zahrada léčivých bylin, naučná stezka parkem
Zámek ve filmu
Na zámku se natáčely následující filmy a pohádky:
- O vánoční hvězdě (2020, režie Karel Janák)
- Marie Terezie (2019, režie Robert Dornhelm)
- Návštěvníci 3, Revoluce (2016, Jean-Marie Poiré)
- České století (2013, Robert Sedláček)
- Červený bedrník, Přátelé a nepřátelé (2000, Simon Langton)
- Hvězda života (1998, Milan Cieslar)
Další pracoviště a výstavní budovy Národního zemědělského muzea
- NZM Čáslav, muzeum zemědělské techniky
- NZM Praha, Příběh zemědělství
- NZM Ohrada, muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství
- NZM Valtice, muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí
- NZM Ostrava, muzeum potravin a zemědělských strojů
Odkazy
Reference
- Zámek Kačina [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- Poche, Umělecké památky Čech 2., str. 10-11.
- VLČEK, Pavel. Zámek Kačina. Praha: Artefactum, 2015. ISBN 978-80-88283-21-8. S. 6–7.
- Ottův slovník naučný, heslo Husa, zámek u Kutné Hory. Sv. 11, str. 923; tento název dnes připomíná hostinec u parkoviště.
- VLČEK, Pavel. Zámek Kačina. Praha: Artefactum, 2019. ISBN 978-80-88283-21-8.
- Thun 10. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online.
- Zámek Kačina. Radio Prague International [online]. 2003-05-16 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Kačina. Sv. 13, str. 728
- Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978
- Pavel Vlček, Zámek Kačina. Praha: Artefactum 2019
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kačina na Wikimedia Commons
- Fotogalerie zámku Kačina Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine
- Muzeum českého venkova, NZM
- Dějiny zámku na hrady.cz