Zákon a milost (Lucas Cranach starší)

Obraz je symetricky rozdělen na dvě poloviny Stromem života, jehož větve jsou vlevo suché, vpravo zelené. Levá polovina (sub lege) zobrazuje příběhy Starého zákona: klečícího Mojžíše, který na hoře Sinaj přijímá desky s desaterem, Evu a Adama pod Stromem poznání, tábor Izraelitů s lidmi, kteří se vzepřeli Bohu a umírají uštknutím hady, kůl s povýšením hada na poušti – bronzovým hadem, který chrání ty co k němu vzhlížejí, otevřený hrob s mrtvým jako symbolem smrti.

K nahému člověku, sedícímu uprostřed pod stromem, s tělem na straně hříchu (Zákona) a hlavou na straně Milosti, mluví z levé strany starozákonní prorok Izaiáš a ukazuje na Ukřižovaného Vykupitele ve druhé polovině scény, zobrazující symboly Božího milosrdenství. Jan Křtitel, který s k člověku obrací z pravé poloviny obrazu, ukazuje beránka Božího s korouhví – symbol spasení.

Na pravé straně (sub gratis) jsou vyobrazeny scény z Nového zákona: Ukřižovaný a beránek Boží, Marie na hoře Sion, symbolizující věřící, kteří se pokorně a pasivně podvolují Boží vůli, vtělený Kristus s křížem, přilétající z chóru andělů k Marii, v pozadí Zvěstování pastýřům. Zmrtvýchvstalý Ježíš Kristus stojí v popředí a pod nohama drtí draka a lidský skelet jako symboly ďábla a smrti.

Martin Luther vychází z listů apoštola Pavla Římanům a blíže vysvětluje své pojetí v díle De servo arbitrio (1525). Cranachova vizuální interpretace Lutherova učení, ovlivněná i Philippem Melanchtonem, pochází z doby po roce 1528. Vysvětluje rozdíl mezi katolicismem (založeným na Starém zákonu) a protestantstvím (opírajícím se o víru v Boží milost)[7]. Po vydání Melanchtonovy Augsburské konfese (1530) tak obraz symbolizoval velmi aktuální obraz církve na rozcestí.

Cranach vytvořil na téma "Zákon a milost" několik kompozic, které dodržují rozvržení na dvě poloviny zobrazující Starý a Nový zákon, ale dosti významně se liší v detailech. Vůbec prvním podobným vyobrazením je Cranachova ilustrace titulního listu Lutherova spisu Auslegung der Evangelien vom Advent bis cum Ostern (1528, Wittenberg), která se shoduje s pražským obrazem. Ten je jedním ze dvou dochovaných raných typů.[8].

Druhou z raných verzí ("typ Gotha", 1529) vlastní Nadace zámku Friedenstein v Gotha ("Stiftung Schloss Friedenstein, Gotha")[9] Od pražské se liší zejména oddělením obou scén a podobá se tak dvěma stranám v rozevřené knize. Levá část zobrazuje Krista jako vládce sféry a soudce posledního soudu s řadami prosebníků po stranách. Dole na zemi nahý a bezbranný člověk (Adam) utíká do hořícího pekla s hlavami hříšníků, pronásledován smrtkou a ďáblem. Mojžíš, obklopený proroky, přísně ukazuje prstem na stránky Desatera a potvrzuje nevyhnutelnost jeho osudu. V pravé části ukazuje Jan Křtitel nahému člověku Krista na kříži jako Spasitele (podle slov Janova evangelia (1, 29): „Hle beránek Boží, který snímá hříchy světa“). Krev z Kristova boku, přinášející spasení a prolnutá s holubicí Ducha svatého (koncept smývání hříchů člověka prostřednictvím Ducha svatého, podobně jako při svátostech eucharistie a křtu)[10], tryská na hlavu člověka. Nad ďáblem a smrtí stojí beránek Boží. Zmrtvýchvstalý Kristus se vznáší nad jeskyní s prázdným hrobem. V jiné verzi (Norimberk, 1529) stojí beránek uprostřed a nad smrtí vítězí Zmrvýchvstalý Kristus.

Podobnou kompozici mají i čtyři scény na deskách křídlového oltáře v kostele sv. Wolfganga ve Schneebergu (1532–1539). Ten je doplněn predelou s Poslední večeří Páně, kde apoštolové přijímají krev Krista v podobě vína. Aktualizace původní kompozice, na které se podílel Lucas Cranach mladší, zahrnula mezi hříšníky v pekelných plamenech také papeže. Podle kroniky města Jáchymova byl na dnes ztraceném oltáři z Cranachovy dílny mezi apoštoly kromě Cranacha staršího zobrazen také portrét jeho syna Cranacha mladšího, Martina Luthera nebo kurfiřta Bedřicha Moudrého Saského. Podobně jsou jako apoštolové zobrazeni Luther a Melanchton na retáblu ze zámeckého kostela v Dessau (1565) a Cranach mladší jim roznáší víno.

• 
  Zákon a milost, kresebná studie Lucase Cranacha (1529)
• 
  Gesetz und Gnade (1929), Gotha
• 
  Gesetz und Gnade (1929), Germanisches Nationalmuseum Norimberk
• 
  Zákon a milost, dřevořez Lucase Cranacha (1529-1530)
• 
  Verdammnis und Erlösung (1536), soukromá sbírka
• 
  Schneeberg St. Wolfgangskirche (1532-1539)
• 
  Gesetz und Gnade (1550), Lutherhaus Wittenberg
• 
  Das Abendmahl (1565), Johanniskirche Dessau
• 
  Gesetz und Gnade, reliéf (pol. 16. stol.), Lübeck

• oltářní retábl, kostel sv. Jáchyma v Jáchymově (objednán hrabaty Šliky, zničen při požáru roku 1873)
• nástěnná malba, Zámek Pardubice[11]
• nástěnná malba, exteriér klášterního kostela sv. archanděla Michaela, Horažďovice
• nástěnné malby, hradní kaple v Horšovském Týně
• nástěnné malby, kostel sv. Václava v Moravské Ostravě[12]
• křížová chodba dominikánského kláštera v Českých Budějovicích[13]
• kamenný reliéfní epitaf, hřbitovní kostel p. Marie v Broumově[14]
• dřevěný reliéfní epitaf rodiny Grigersdorfů v Jordanově (1596)
• malovaný epitaf, kostel sv. Petra a Pavla, Bernartice (1571)[15]
• iluminace, bible Bartoloměje Netolického (Melantrichova)