Infračervená reflektografie
Infračervená reflektografie (IRR) je technika vyvinutá koncem 60. let dánským fyzikem J. R. J. van Asperen De Boerem, která umožňuje nedestruktivní zkoumání různých vrstev obrazů.
Princip IRR
Infračervené světlo o delších vlnových délkách prochází vrstvami malby do různé hloubky. Stupeň penetrace závisí na tloušťce barevných vrstev, použitém pigmentu a vlnové délce světla. Čím tenčí je vrstva barev a delší vlnová délka infračerveného záření, tím snadněji záření proniká. Některé druhy použitých pigmentů se jeví jako transparentní, zatímco černé podkresby absorbují fotony infračerveného záření a jeví se tmavé. Metoda proto slouží primárně ke zviditelnění přípravných kreseb obrazů, provedených např. uhlem,[1] přemaleb nebo změn kompozice označovaných jako pentimenty.
Speciální infračervený skener[2] spojený s počítačem zachycuje odražené světlo. Výsledný obraz, označovaný jako infračervený reflektogram, je digitalizován a na monitoru počítače se zobrazí jako černobílý kontrastní obraz vrstev obrazu, které nejsou viditelné pouhým okem.
Pokročilá zařízení (multi-NIR reflectography) snímají simultánně odrazy při několika vlnových délkách infračerveného záření (800–2300 nm) a skládají z nich prostorový obraz.[3]
Reference
- Faries M, 1975
- D. Bertani, M. Cetica, P. Poggi, G. Puccioni, E. Buzzegoli, D. Kunzelman & S. Cecchi, A scanning device for infrared reflectography, Studies in Conservation Volume 35, Issue 3, pp 113-116, 1990]
- Claudia Daffara*, Enrico Pampaloni, Luca Pezzati, Marco Barucci and Raffaella Fontana, Scanning Multispectral IR Reflectography SMIRR: An Advanced Tool for Art Diagnostics, Acc. Chem. Res., 2010, 43 (6), pp 847–856
Literatura
- M. Faries, Underdrawings in the workshop production of Jan Van Scorel. A study with infrared reflectography, Nederlands Kunsthistorisch Jaarboek, 1975, 26
- J. R. J. van Asperen de Boer, Infrared Reflectography: a Method for the Examination of Paintings, Applied Optics Vol. 7, Issue 9, pp. 1711-1714 (1968)