Yser
Yser (nizozemsky IJzer) je 78 km dlouhá řeka, která pramení v severní Francii a ústí v Belgii do Severního moře. Její povodí má plochu 381 km².
Yser | |
---|---|
Ústí Yseru do Severního moře | |
Základní informace | |
Délka toku | 78 km |
Plocha povodí | 381 km² |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
mezi Buysscheure a Lederzeele, Francie 35 m n. m. | |
Ústí | |
Severní moře 0 m n. m. | |
Protéká | |
Francie (Hauts-de-France), Belgie (Západní Flandry) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Povodí Yseru (Francie 53,63%, Belgie 46,37 %)[1] | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Yser ve Francii
Řeka Yser pramení v nadmořské výšce pouhých 35 m mezi Buysscheure a Lederzeele v departementu Nord. Pokračuje přes Bollezeele, Esquelbecq a Bambecque k belgické hranici. Na francouzském území má délku přibližně 30 km, překonává výškový rozdíl 27 m a průměrný sklon činí 0,9 ‰.
Yser v Belgii
V Belgii Yser protéká provincií Západní Flandry a městy Diksmuide a Nieuwpoort, kde se vlévá do Severního moře. Yser odvodňuje přibližně 5 % belgického území a je nejkratší ze tří belgických řek, které se vlévají do moře (zbývající dvě jsou Máza a Šelda). Yser je však jediná řeka, která ústí do moře v Belgii, neboť Máza a Šelda Belgií pouze protékají a vlévají se do moře v Nizozemsku. Během bitvy na Yseru za první světové války Belgičané otevřeli hráze na řece Yser, aby zaplavili oblast mezi Nieuwpoortem a Diksmuide a zpomalili postup německých vojsk.
Využití
Od období Římanů do poloviny 20. století se řeka využívala k obchodním plavbám, zatímco dnes už pouze k plavbám rekreačním. Od začátku 70. let 20. století se v údolí Yseru vyrábí pitná voda.
Fotografie
- Yser v Roesbrugge
- Nádrž na Yseru v Sint-Joris (Nieuwpoort)
- Yser v Nieuwpoortu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Yser na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Informace o řece Yser (zejména o její francouzské části) od Agence de l'Eau Artois-Picardie (formát PDF)