Yahya Jammeh

Jammeh stál v čele státu nejprve jako předseda pětičlenné Armed Forces Provisional Ruling Council (Dočasná vládnoucí rada ozbrojených sil), přestál několik pokusů o své svržení, včetně snahy o převrat ze strany některých ostatních členů Rady. Uplatňoval značně autoritářský způsob vlády, zároveň však bylo patrné, že mu chybí hlubší koncepce politického programu.

Kapitán Jammeh (všichni členové Rady se povýšili na kapitána) se rozhodl z armády odejít (při té příležitosti byl povýšen na plukovníka), aby se ve volbách roku 1996 mohl ucházet o presidentský úřad. Ústavní podmínky pro uchazeče o úřad presidenta byly Jammehovi napsány na míru – kandidát musel být ve věku mezi 30 a 65 lety. Takováto věková hranice znemožnila kandidaturu řadě politických veteránů, kteří se mohli stát Jammehovi vážnými soupeři. Presidentské volby Jammeh skutečně vyhrál, avšak jejich poctivost byla mezinárodně zpochybňována. Svůj úřad obhájil ve volbách v říjnu 2001, které již byly mezinárodními pozorovateli, na rozdíl od gambijské opozice, označeny za celkem spravedlivé. Nicméně po volbách se Jammeh do značné míry vrátil k autoritativnímu způsobu vládnutí s represivním postojem vůči opozici. 22. září 2006 byl již potřetí zvolen prezidentem, když získal 67.3% hlasů.

2. prosince 2016 odstoupil z prezidentské volby, poté co jeho protikandidát Adama Barrow získal většinu hlasů.[1][2] Poté, co Jammeh původně výsledky voleb uznal, rozhodl se o týden později volby prohlásit za neplatné.[3] 18. ledna 2017, den před vypršením svého mandátu Yahya Jammeh vyhlásil devadesátidenní stav ohrožení státu, poté co regionální blok ECOWAS nevyloučil vojenskou intervenci pod vedením sousedního Senegalu.[4] Po několika jednáních s představiteli jiných afrických států (především s nigerijským prezidentem Muhhamadem Buhari) a pod hrozbou vojenského zásahu ze zahraničí se Jammeh 21. ledna vzdal moci a odletěl z Gambie do Rovníkové Guiney.[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Yahya Jammeh na Wikimedia Commons