Wills Hill, 1. markýz z Downshire

Wills (William) Hill, 1. markýz z Downshire (Wills Hill, 1st Marquess of Downshire, 1st Earl of Hillsborough, 2nd Viscount Hillsborough, 1st Viscount Kilwarlin, 1st Viscount Fairford, 1st Baron Harwich) (30. května 1718, North Aston Hall, Anglie – 7. října 1793, Hillsborough Castle, Irsko) byl britský státník. Patřil ke šlechtické rodině, původně byl poslancem Dolní sněmovny, od mládí patřil k významným osobnostem v Irsku, kde vlastnil statky. Politicky náležel k toryům a zastával hodnosti u královského dvora, několik let byl ministrem obchodu a ministrem kolonií, z této doby pochází pojmenování několika lokalit v severní Americe na jeho počest. Během své politické dráhy získal několik šlechtických titulů, nakonec byl povýšen na markýze z Downshire (1789).

Wills Hill, 1. markýz z Downshire
Narození30. května 1718
Fairford
Úmrtí7. října 1793 (ve věku 75 let)
Povolánípolitik
Oceněníčlen Královské společnosti
ChoťLady Margaretta FitzGerald (od 1747)
Mary Hillová (od 1768)
DětiArthur Hill, 2nd Marquess of Downshire
Emily Cecil, Marchioness of Salisbury
Lady Charlotte Hill
RodičeTrevor Hill, 1st Viscount Hillsborough a Mary Rowe
PříbuzníArthur Hill, 2nd Baron Sandys, Arthur Hill, 3rd Marquess of Downshire, Marcus Sandys, 3rd Baron Sandys, Lord Arthur Augustus Edwin Hill[1] a George Hill[1] (vnoučata)
Funkceministr obchodu Velké Británie (1763–1765)
Member of the 11th Parliament of Great Britain
Member of the 9th Parliament of Great Britain
Člen irské Tajné rady
Ministr kolonií Spojeného království
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra
1. markýz z Downshire s portrétem své první předčasně zemřelé manželky Margaret Fitzgerald (1767)

Pocházel ze starobylého rodu usazeného v Irsku, byl synem Thomase Hilla, 1. vikomta Hillsborougha (1693-1742), narodil se na zámku North Aston Hall (Oxfordshire), který byl krátce v majetku jeho otce. V letech 1741-1756 byl členem Dolní sněmovny, mezitím v roce 1742 po otci zdědil titul vikomta s irským peerstvím, zastával úřad místodržitele v hrabství Downshire (1742-1793) a od roku 1746 byl členem irské Tajné rady. V roce 1751 získal irský titul hraběte z Hillsborough a v roce 1756 s titulem barona Harwiche vstoupil do britské Sněmovny lordů. Mezitím se uplatnil ve vysokých dvorských úřadech, byl finančním inspektorem královského dvora (1754-1756) a pokladníkem v úřadu nejvyššího komořího (1755-1756). V letech 1763-1765 byl prezidentem úřadu pro obchod, pak generálním poštmistrem (1765-1766). Jako první zastával nově zřízený úřad ministra kolonií (1768-1772), souběžně byl znovu prezidentem obchodního úřadu (1768-1772)[pozn. 1]. V roce 1772 byl povýšen na hraběte z Hillsboroughu a nakonec byl státním sekretářem vnitra (1779-1782). Patřil k oporám politiky toryů, i když současníci mu vyčítali nedostatek státnických schopností. Odporoval snahám amerických kolonií o nezávislost, v anglicko-irských vztazích byl stoupencem usmíření a unie, která vznikla až počátkem 19. století. Po pádu vlády lorda Northa a reorganizaci státní správy v roce 1782 odešel do ústraní, v roce 1789 získal titul markýze.

Z doby jeho působení v čele ministerstva obchodu a kolonií pochází několik pojmenování lokalit v Severní Americe. Ve Spojených státech nesou název Hillsborough County dvě správní jednotky v New Hampshire a Severní Karolíně. V obou státech se nacházejí také města stejného názvu Hillsborough pojmenovaná taktéž po 1. hrabě z Hillsborough. Největší město s názvem Hillsborough se nachází ve státě New Jersey. Je po něm pojmenován také záliv Hillsborough Bay na Ostrově prince Edvarda v Kanadě.

Rodina

Jeho první manželkou byla od roku 1747 Margaret Fitzgerald (1729-1766), sestra 1. vévody z Leinsteru, která do manželství přinesla věnem 20 000 liber. Podruhé se oženil v roce 1768 s Mary Stawell (1725-1780), vdovou po ministru financí Henrym Bilson-Legge. Z prvního manželství pocházely čtyři děti, starší syn Marcus Hill, vikomt Kilwarlin (1752-1756), zemřel v dětství, dědicem titulů se stal mladší syn Arthur Hill, 2. markýz z Downshire (1753-1801). Dcera Emily (1750-1785) byla manželkou 1. markýze ze Salisbury, další dcera Charlotte (1754-1804) se provdala za 1. hraběte Talbota.

Hlavním rodovým sídlem byl zámek Hillsborough Castle (Downshire, který dnes slouží jako oficiální sídlo královské rodiny v Severním Irsku.

Odkazy

Poznámky
  1. Po sedmileté válce bylo zřízeno samostatné ministerstvo kolonií, v případě Willse Hilla i jeho nástupců byly ale obě funkce prezidenta úřadu pro obchod a ministra kolonií personálně spojeny. Agendu obchodu v letech 1768-1779 zajišťoval viceprezident obchodního úřadu Soame Jenyns a teprve v roce 1779 došlo k personálnímu oddělení obou institucí, krátce poté byly ale oba v roce 1782 zrušeny v rámci celkové reorganizace státní správy.

Externí odkazy
  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.