Willem van de Poll

Vystudoval jednu z nejlepších fotografických škol té doby - Graphische Lehr-und Versuchsanstalt ve Vídni. V roce 1920 své první fotografie publikoval v „Berliner Tageblatt“. Zaměřoval se na novinářskou fotografii, cestování a reklamu, ale především na portréty. Byl fotografem společnosti Philips, zaměstnancem fotografické služby nizozemských ozbrojených sil a fotografem nizozemské královské rodiny.

Ve třicátých letech pracoval mimo jiné pro agentury Associated Press a Black Star, Berliner Illustrierte Zeitung, Vogue a Harper's Bazar, po válce pro nizozemské De Spiegel a De Telegraaf. Vydal knihu Nazistowskie piekło (Nacistické peklo) a několik fotografických knih. Cestoval po Evropě, Africe, Asii, Jižní Americe Na obrázcích zachytil změny, které se odehrály v Izraeli. Haagský archiv obsahuje téměř 30 000 jeho negativů.[1]

Willem van de Poll poprvé navštívil Polsko v květnu 1934. V listopadu 1934 přijel na delší, téměř měsíční pobyt s připraveným konceptem, které osobnosti chce fotografovat[2] s velkou objednávkou od německých a amerických fotografických agentur. Fotografie pořízené v roce 1934 nebyly zveřejněny v Polsku, nýbrž nizozemským a německým tiskem.

V šedesátých letech 20. století se přestěhoval do Švýcarska. Zemřel 10. prosince 1970 ve svých 72 letech.

Od 23. do 6. dubna 2014 proběhla v House of Meetings with History ve Varšavě výstava neznámých a nepublikovaných fotografií Willema van de Polla z cest do Polska pořízených v roce 1934 ve Varšavě, Łowicze, Vilniusu a na polsko-ruské a polsko-litevské hranici.[1][2] Na fotografiích prezentovaných na výstavě byly přední osobnosti tehdejší polské politiky, mimo jiné: prezident Ignacy Mościcki, ministr zahraničí Józef Beck, herečka Jadwiga Smosarska, tanečnice Ice Halama nebo zpěvačka Ewa Bandrowska-Turska. Fotografoval Varšavu – staré město a židovskou čtvrť. Navštívil také nově otevřené letiště v Okęcie, Velké divadlo, Polský rozhlas, Ústřední ústav tělesné výchovy v Bielanech, Palác ve Wilanowě, Belvedere, Muzeum varšavské citadely a policejním ředitelství, jakož i Łowicz a Vilnius.[3] Většinu fotografií pořídil fotoaparátem Contessa Nettel na skleněné negativy 9×12 cm.

• 
  Čištění na Spiegelgracht v Amsterdamu, 1933
• 
  Geldersekade, Amsterdam, 1933
• 
  Modelka s míčem ve hře slunečního světla a stínu, 1935
• 
  Kaalgeschoren "moffenmeiden", 1945
• 
  Osvobozovací tábor Amersfoort, 1945
• 
  Oprava kolejového vozidla, Lawaspoorweg, 1947
• 
  Pouliční sochy Jeruzalém, 1948
• 
  Remorkér na Waal poblíž Nijmegenu, 1955
• 
  Mycí linky ve Volendamu, 1959
• 
  Golda Meir, 1964
• 
  Taneční bar Balajo, 1930
• 
  Paříž, 1965
• 
  Isabelle d'Orléans-Bragance (1936)
• 
  Ewa Bandrowska-Turska, 1934
• 
  Franciszek Hynek, 1934
• 
  Janina Korolewicz-Waydowa, 1934
• 
  Wanda Wermińska, 1934