Widukind

Widukind (také Wittekind nebo Weking; druhá polovina 8. století) byl saský vojevůdce. Pocházel z vestfálského[1] šlechtického rodu a jako dux Saxonum, tedy jako vévoda Sasů,[2] vedl v saských válkách let 777–785 odpor saských germánských kmenů proti Karlovi Velikému. Sasové nakonec vojensky nadřazenému Frankovi podlehli. Dnešní severozápad Německa byl tak začleněn do karlovské říše a nakonec také pokřesťanštěn.

Widukind
Narození 755
Úmrtí 7. ledna 810 (ve věku 54–55 let)
Enger
Pohřben Kostel svatého Kříže ve Stuttgartu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O Widukindově životě se mnoho neví. Jméno Widukind zřejmě znamená „lesní dítě“, tedy vlk. Poprvé zmíněn je v roce 777 u příležitosti sněmu v Paderbornu. Po Widukindově křtu v královském paláci v severofrancouzském Attigny (785) už nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace o jeho dalším osudu. Kolem jeho postavy ovšem vyrostla řada mýtů; vévoda se stal symbolem saské nezávislosti a někdy dokonce i předmětem kultické úcty.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Widukind (Sachsen) na německé Wikipedii.

  1. Annales regni Francorum ho k roku 777 popisují jako jednoho z předních Westfálců - …Widokindum, unum ex primoribus Westfalaorum….
  2. Matthias Springer: Die Sachsen. Stuttgart 2004, S. 196–197. Latinské dux může znamenat jak šlechtický titul, tak i jen vojenského vůdce.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.