Václav Koc z Dobrše
Václav svobodný pán Koc z Dobrše (Wenzel Freiherr Kotz von Dobrz/Dobrsch) (28. dubna 1842, Praha – 11. června 1912, Újezd Svatého Kříže) byl český šlechtic, politik, rakouský generál a dvořan. V armádě dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršálka a byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. Byl též poslancem českého zemského sněmu a nakonec členem panské sněmovny. V západních Čechách vlastnil velkostatky Újezd Svatého Kříže a Bělá nad Radbuzou.
Václav svobodný pán Koc z Dobrše | |
---|---|
Erb rodu Koců z Dobrše | |
Narození | 28. dubna 1842 Praha |
Úmrtí | 11. června 1912 (ve věku 70 let) Újezd Svatého Kříže |
Povolání | politik |
Choť | Marie z Lützowa (od 1870) |
Děti | Jindřich Koc z Dobrše |
Rodiče | Kristián Koc z Dobrše a Aglaja z Auerspergu |
Rod | Kocové z Dobrše |
Příbuzní | Vilém Koc z Dobrše (sourozenec) Karel Kristián Koc z Dobrše[1] (vnuk) |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1912) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Pocházel ze starobylého českého rodu Koců z Dobrše, narodil se jako prostřední ze tří synů vysokého státního úředníka Kristiána Koce z Dobrše (1806–1883) a jeho manželky Aglaji, rozené princezny Auerspergové (1812–1899), po matce byl synovcem dvou rakouských ministerských předsedů Karla Auersperga a Adolfa Auersperga. V roce 1858 vstoupil do armády jako kadet a rychle postupoval v hodnostech, nakonec byl jmenován generálmajorem (1893) a polním podmaršálem (1897). Byl též c.k. tajným radou a komořím a od roku 1898 nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. V roce 1899 převzal po matce správu rodového majetku, velkostatek Újezd Svatého Kříže, k němuž patřila také Bělá nad Radbuzou. Velkostatek měl rozlohu bezmála 4 000 hektarů půdy a jeho hodnota byla vyčíslena na 825 000 zlatých[2]. V doplňovacích volbách byl v roce 1903 zvolen poslancem českého zemského sněmu, téhož roku byl penzionován v armádě. Krátce před smrtí byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny (únor 1912). Za zásluhy obdržel Řád železné koruny I. třídy, díky své službě u dvora arcivévody Bedřicha, který byl bratrem španělské královny Marie Kristýny, byl také nositelem velkokříže španělského Řádu Isabely Katolické.
V roce 1870 se v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Lützowovou (1847–1880), sestřenicí významného bohemisty Františka Lützowa. Z jejich manželství se až po deseti letech narodil jediný syn Jindřich (1880–1956), Marie zemřela krátce po porodu. Po ovdovění se Václav Koc oženil podruhé v roce 1882 s hraběnkou Jindřiškou Krakovskou z Kolovrat (1859–1908), dcerou českého poslance Jindřicha Krakovského z Kolovrat.
Zemřel ve věku 70 let na dnes již neexistujícím zámku v Újezdě Svatého Kříže, kde byl také pohřben[3].
Jeho bratři Vilém Koc z Dobrše (1839–1906) a Karel Koc z Dobrše (1844–1901) byli poslanci českého zemského sněmu a říšské rady.
Odkazy
Reference
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 305–306 dostupné online
- BORŮVKA, Vlastimil: Rodopis pánů z Kolovrat in: Dějiny Rychnova nad Kněžnou v rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000; s. 103–104 ISBN 80-85228-61-0
Externí odkazy
- Rodokmen Koců z Dobrše dostupné online
- Služební postup Václava Koce z Dobrše v armádě in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Oesterreichisches Staatsarchiv, Wien, 2007; s. 92 dostupné online
- Václav Koc z Dobrše na webu rakouského parlamentu dostupné online