Walafrid Strabo

Walafrid pocházel z rodu Alamanů a narodil se u Bodamského jezera.[2] Již jako dítě byl rodiči dán do kláštera v Reichenau jako oblát. V letech 823–824 složil řeholní sliby, roku 825 odešel studovat do kláštera ve Fuldě, kde mu přednášel slavný teolog Rabanus Maurus a kde se stal jeho celoživotním přítelem Gottschalk z Orbais, o němž se Walafried často zmiňuje ve svých básních. V letech 829 až 838 působil na dvoře císaře Ludvíka Pobožného v Cáchách jako kaplan císařovny Judity a jako vychovatel budoucího císaře Karla II. Holého. Vzpomínky na tuto profesní a životní etapu později vtělil do básně Metrum Saphicum.

Roku 838 císař Ludvík I. Pobožný jmenoval Walafrida opatem kláštera benediktinů na ostrově Reichenau. Zde Walafried rozvinul své všestranné schopnosti a věnoval se jak teologii, humanitním vědám a básnictví, tak pěstování rostlin.

Napsal rovněž předmluvu k Einhardou spisu Vita Karoli Magni, který dle vlastního uvážení rozdělil do kapitol a tyto opatřil nadpisy, aby se čtenář v díle lépe orientoval.[3]

• De exordiis et incrementis quarundam in observationibus ecclesiasticis rerum (Počátky a růst některých věcí v církevních zařízeních), teologický spis.
• Visio Wettin (Vidění Wittinovo), nejstarší básnické vylíčení onoho světa.[4]
• Vita sancti Galli, život svatého Havla.
• Liber de cultura hortorum (Kniha o ošetřováním zahrad).