Waco CG-13
Waco CG-13 byl americký vojenský transportní kluzák vyvinutý v době druhé světové války.
CG-13 | |
---|---|
Prototyp XCG-13 | |
Určení | transportní kluzák |
Výrobce | Waco Aircraft Company |
První let | 1943 |
Zařazeno | 1945 |
Vyřazeno | 1945 |
Uživatel | United States Army Air Forces Royal Air Force |
Výroba | 1945 |
Vyrobeno kusů | 135 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik a vývoj
United States Army Air Forces si v září 1942 uvědomily potřebu kluzáku většího než typ CG-4A a jeho kluzáková sekce vypsala požadavky na předložení projektů. Několik společností na ně odpovědělo celkem pěti projekty větších kluzáků. Jedním z nich byl XCG-13 firmy Waco Aircraft Company z Troy v Ohiu.
Kontrakt na XCG-13 specifikoval třicetímístný kluzák s maximálním užitečným zatížením až 8 000 liber (3 628 kg), schopný letu rychlostí 174 mph (280 km/h) ve výši 12 000 stop (3 658 m). Letové zkoušky prototypu proběhly na letišti Clinton County Army Air Field a typ byl schválen 10. března 1943. Během testů bylo zjištěno, že vhodnější by bylo použití příďového podvozku a hydraulického systému pro usnadnění odklápění přídě trupu vzhůru. Tyto úpravy byly použity u druhého prototypu.
Výroba předsériových exemplářů YCG-13 byla zadána firmám Ford Motor Company v Kingsfordu, Michigan a Northwestern Aeronautical ze St. Paul v Minnesotě,[1] které také získaly zakázku na sériovou výrobu CG-13A. Společnost Waco sériovou zakázku nezískala. Firma Northwestern Aeronautical vyrobila 49 kusů a Ford 48 v třicetímístném provedení a 37 ve verzi pro přepravu až 42 vojáků, vzniklou přidáním lavice doprostřed nákladového prostoru. Zakázka na dalších celkem 268 kusů byla zrušena v prospěch výroby většího množství CG-4.
Operační historie
Maximální užitečné zatížení kluzáku CG-13A bylo 10 200 lb (4 600 kg), včetně možnosti transportu 105mm houfnice M2 i s tažným Jeepem a obsluhou, nebo naloženého třínápravového terénního nákladního automobilu kategorie 2½ t.[2][p 1] Pádová rychlost 79 mph (127 km/h) byla o 19 mph (30,5 km/h) větší než bylo předpokládáno. Bojově byl nasazen jeden CG-13A v průběhu výsadku 11. výsadkové divize u Appari během bojů na Filipínách. Na evropském bojišti nebyly CG-13A nasazeny v boji, ale byly používány k přepravě nákladů mezi Anglií a Francií.
Uživatelé
- Spojené království
- Royal Air Force
- Airborne Forces Experimental Establishment (v roce 1945 zkoušky 2 kusů)
- Royal Air Force
- Spojené státy americké
- United States Army Air Forces
- United States Air Force (po r. 1947)
Hlavní technické údaje (CG-13A)
Údaje dle[3]
- Osádka: 2 (pilot a kopilot)[2]
- Kapacita: 30–42 vyzbrojených vojáků nebo 4 600 kg (10 200 lb) nákladu[2]
- Délka: 16,56 m (54 stop a 4 palce)
- Rozpětí: 26,11 m (85 stop a 8 palců)
- Výška: 6,17 m (20 stop a 3 palce)
- Nosná plocha: 81,10 m² (873 čtverečních stop)
- Štíhlost křídla: 8,41[2]
- Prázdná hmotnost: 4 626 kg (8 700 lb)
- Vzletová hmotnost: 8 572 kg (18 900 lb)
Odkazy
Poznámky
- Např. typů GMC CCKW nebo Studebaker US6.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waco CG-13 na anglické Wikipedii.
- Largest Glider. Popular Science. Březen 1944, s. 66. Dostupné online. (anglicky)
- Mrazek 1977, s. 127.
- Mondey 1996, s. 235.
Literatura
- DAY, Charles L. Silent Ones: WWII Invasion Glider Test and Experiment, Clinton County Army Air Field, Wilmingon, Ohio. Lubbox, TX: Silent Wings Museum, 2001. Kapitola CG-13. (anglicky)
- MONDEY, David, 1996. The Hamlyn Concise Guide to American Aircraft of World War II. London: Chancellor Press. ISBN 1851527060. (anglicky)
- MRAZEK, James E, 1977. Fighting Gliders of World War II. New York: St.Martin's Press. Kapitola CG-13, s. 124–127. (anglicky)
- Largest Glider. Popular Science. Březen 1944, s. 66. Dostupné online. (anglicky)
- Army Glider Can Carry A Fully Loaded Truck. Popular Science. Srpen 1944. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Související vývoj
- Letadla srovnatelného období, konfigurace a určení
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Waco CG-13 na Wikimedia Commons