General Aircraft Hamilcar

General Aircraft Hamilcar byl největší a nejtěžší britský vojenský výsadkový kluzák používaný v druhé světové válce. Jeho nejvýznamnější akcí bylo vylodění spojenců v Normandii. Vzhledem k možnosti nést sedmitunový náklad byl užíván k přepravě těžké techniky včetně lehkých tanků. Kluzáky tahaly zejména čtyřmotorové letouny Handley Page Halifax a Short Stirling.

General Aircraft G.A.L.49 Hamilcar
General Aircraft Hamilcar
Určení	dopravní kluzák
Výrobce	General Aircraft Ltd
První let	27. března 1942
Zařazeno	1943
Uživatel	Royal Air Force
Vyrobeno kusů	412 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze General Aircraft GAL-58 Hamilcar X byla vybavena dvěma hvězdicovými motory Bristol Mercury 31 o výkonu 965 hp, které byly užity jako pomocné při startu, případně pro odlet prázdného letounu po vyložení materiálu. Pro prototypovou konverzi vzala továrna ze sériové výroby Hamilcarů I stroje LA704 a LA728 a uskutečnila na nich potřebné změny. Na letišti v Lashamu pak šéfpilot GAL Tim Wood v únoru 1945 Hamilcar X zalétal. Zkoušky probíhaly u výrobce pod oficiálním dohledem a v pokusném středisku leteckých výsadkových jednotek Airborne Force Experimental Establishment v Beaulieu u Brockenhurstu v Hampshiru. Po testovacích letech obou prototypů bylo z produkce bezmotorových Hamilcarů I převedeno osm kusů k motorizaci přímo u firmy a 12 dalších u dodavatelských firem, které se na produkci podílely. Sériové letouny měly instalovány přídavné nádrže o 2090 l, které doplnily standardní nádrže na 1770 l. V roce 1946 pokračovaly zkoušky Hamilcarů X v rámci AFEE. Druhý prototyp byl v roce 1947 přestavěn na zkoušky radarové antény o průměru 1,8 m, vestavěné do improvizovaně upravené přídě trupu. Jednalo se o první pokusy při vývoji prostředků včasné výstrahy.