Vyza malá
Vyza malá (Huso dauricus; rusky калуга, kaluga) je velká dravá jeseterovitá ryba vyskytující se v povodí řeky Amur ve Východní Asii.
Vyza malá – kaluga | |
---|---|
Vycpaná vyza malá v oblastním muzeu v Chabarovsku (3 m, 250 kg) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
kriticky ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Řád | jeseteři (Acipenseriformes) |
Čeleď | jeseterovití (Acipenseridae) |
Rod | vyza (Huso) |
Binomické jméno | |
Huso dauricus Georgi, 1775 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Společně s vyzou velkou patří mezi největší sladkovodní ryby na světě, s maximální velikostí kolem 1 000 kg a 5,6 m se může dožít i více než 55 let.[2] Vyza malá je ale jistě jednou z největších z rodiny jeseterovitých. Stejně jako poněkud větší vyza velká tráví část svého života ve slané vodě. Mají šedozelené až černé hřbety se žlutavě zeleno-bílým podbřiškem. Kaluga byla drancována téměř k vyhubení pro její cenné jikry (kaviár). Navzdory neustálým hlídkám proti pytláctví, pytláci stále ryby loví. Lov vyzy kdekoli v řece Amur je trestným činem, za který lze uložit vysoký trest. Je však známo, že vyzy mají agresivní charakter, a byly o nich hlášeny případy převracení rybářských lodí a utopení rybářů, ačkoli neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že by napadly nebo lovily lidi. V oblastním muzeu v Chabarovsku je vypreparovaná ryba, která byla chycena v roce 1996, vážila 250 kilogramů v délce 350 cm.[3]
Výskyt
Vyza malá je semi-anadromní druh ryby, část svého života tráví ve slané vodě ale většinu z jejího života ve sladké vodě. Kaluga je jeden ze čtyř druhů jeseterů vyskytující se v řece Amur. Řeka Amur je jednou z největších řek ve východní Asii a leží mezi hranicemi Číny a Ruska.[4] V této řece existují dva typy Kalugy. Jedna skupina Jeseterů se tře v hlavním toku řeky, zatímco jiní migrují po proudu. V raném stádiu života, vyzy raději žijí v čistém prostředí. Upřednostňují místo řeky, kde je čisté bílé dno a otevřený prostor pro plavání nad dnem. Vyza také preferuje vyhnout se jakémukoli úkrytu v řece. Pozorování svědčí o tom, že embrya Kalugy to mohou dělat, aby se vyhnuli predátorům v blízkosti dna řeky. Jeseter kaluga je v současné době ohrožen kvůli lidské interakci. Nicméně faktory životního prostředí, jako jsou teplota vody, představují riziko pro plísně na vykuleném plůdku a mohly by být také příčinou vyhubení. Intenzita migrace je také velkým faktorem života vyzy. Rychlost vody v proudu má velký vliv na migraci vykuleného plůdku, což znamená, že čím větší je síla proudu vody, tím větší je pravděpodobnost migrace embrya. Migrace hraje v raném životě vyzy velkou roli. Migrace kalugy je považována za pasivní migraci, protože embrya nemají žádnou kontrolu nad místem, kam je řeka bere. Když však vyzy vyroste, migruje tam a zpět mezi horním a dolním proudem. Generační délka tohoto druhu není menší než 20 let.
Hospodářský význam
Jeseteři jsou z volných vod drancováni především pro kaviár. Chov jeseterů a produkce kaviáru v akvakultuře je tedy považováno nejen za perspektivní oblast, ale také za způsob ochrany jeseterů. Celosvětová produkce jeseterů vzrostla v posledních letech z 2500 tun v roce 1999 na 25 600 tun v roce 2008 (FAO, 2008). U výroby kaviáru lze sledovat podobný trend. Ta vzrostla z 1,7 tuny v roce 2003 na 27,3 tun v roce 2007. Vysoká cena kaviáru zaručuje rentabilitu chovu jeseterů v akvakultuře. Přičemž kaviár z albinotické formy jesetera patří k nejdražším na světě. Kilogram tohoto vysoce kvalitního „zlatého kaviáru“ může stát podle Guinnessovy knihy rekordů až 25 000 $.
Životní cykly
Vyza malá tráví velkou část svého života ve slané vodě a vrací se do řek k rozmnožování. Kaluga se tře v dolním toku řeky Amur v silně proudících stanovištích v hlavním toku řeky na dně štěrku nebo písčitého štěrku při teplotě vody 12–20 °C v hloubkách 2–3 m. Tření probíhá od konce května do července. Dospělí se množí během života. Periodicita tření je 4–5 let u samic (jikrnaček) a 3–4 roky u samců (mlíčáků). Teplota vody ovlivňuje nástup zralosti samic. Samice se v teplých letech třou o rok dříve než v chladných letech.
Vyza malá se tře v mělkých štěrkových částech ve sladkovodním ústí řeky Amur. Jejich rodiče v životě nemají žádnou roli. Nestarají se tak o své jikry. Zůstávají jikrou od 83 do 295 hodin než se vykulí. Vyživují se pak žloutkovým váčkem až 8 nebo 9 dní do rozplavání. Poté je nucena lovit. Potravou je drobný zooplankton, hmyz a korýše. Dostanou se k moři pomocí proudu, a zůstanou tam, dokud nejsou připraveni k dalšímu rozmnožování, ve věku od 10 do 14 let. Samice se mohou třít pouze každé čtyři roky. Jejich období tření začíná v květnu a končí v červenci. Dospělí jeseteři cestují v malých skupinách (3 až 20 jedinců) do mělkých štěrkových lůžek k výtěru. Někdy, pokud je jeseter příliš velký, může leknout, když uvízne v mělké vodě. Vyza malá může hybridizovat s vyzou velkou.
Dospělí jedinci vyzy mají obrovské chutě. Dokážou ulovit štiku, kapra, sledě, lososa a většinu jiných ryb nebo korýšů, které se jim vejdou do tlamy. Vyza malá může žít až 55 let.
Populace
Populace vyzy malé od roku 1800 prudce poklesla. Oficiální záznamy o úlovcích:
- 595 tun v roce 1881
- 61 tun v roce 1948
- 89 tun v roce 1996
To ukazuje na více než 80% pokles úlovků v průběhu 90 let. Od roku 2000 nebyla vyza malá starší 10 let pozorována v kanálu řeky Amur během období, kdy nedochází ke tření, což naznačuje, že dospělí jedinci v řece Amur úplně chybí.
Popis
Vyza je masivní ryba, známá také jako „říční beluga“. Má trojúhelníkovou hlavu s několika kostěnými destičkami. Její tělo je vřetenovitě prodloužené s pěti řadami kostních štítků: hřbetní s 10–16 štítky (první je největší), dva laterální (32–46 štítků) a dva ventrální (8–12 štítků). Laterální štítky jsou menší než dorzální a ventrální. Ústa zabírají celý dolní povrch hlavy, jsou boční, půlměsíční a extrémně velké. Části úst se mohou pohybovat na stranu hlavy. Na spodní části hlavy a před ústy se nachází příčná řada čtyř zploštělých bočních vousků. Hlava Vyzy je krátká a ostře špičatá. Má velmi malé oči, které jsou umístěny bezprostředně za nosními dírkami.
Ochrana
- Kaluga je chráněna přílohou II úmluvy CITES. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) je mezinárodní smlouvou podepsanou 180 zeměmi, která má zajistit, aby mezinárodní obchod se zvířaty a rostlinami neohrožoval jejich přežití ve volné přírodě. Smlouva byla vypracována ve Washingtonu, D.C. V roce 1973 vstoupila v platnost v roce 1975.
- Příloha II zahrnuje druhy, které v současnosti nejsou ohroženy vyhynutím, ale mohou se stát bez kontroly obchodu. Regulovaný obchod je povolen za předpokladu, že vyvážející země vydá povolení na základě zjištění, že exempláře byly legálně získány, a obchod nebude mít nepříznivý vliv na přežití druhu nebo jeho úlohu v ekosystému.
- Právo Sovětského svazu Většina opatření „ochrany“ byla historicky zaměřena na kontrolu místního a národního rybolovu. Komerční lov jeseterů byl v Sovětském svazu zakázán v období 1923–1930, 1958–1976 a od roku 1984 do současnosti (Vaisman a Fomenko 2007). Jeseter vyza byl uveden v příloze II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) v roce 1998.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaluga (fish) na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- Kaluga fish [online]. Adm.khv.ru [cit. 2019-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- Nature [online]. Museum.ru [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Kaluga and Amure sturgeon habitat map [online]. Amur-heilong.net [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vyza malá na Wikimedia Commons
- Huso dauricus [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky)
- Mapa výskytu vyzy malé (z WWF)
- Soviet Union Law
- Appendix II
- Kaluga
- Kaluga Sturgeon fish identification, its habitats, characteristics, fishing methods