Vsevolod Čaplin

Ordinován na kněze byl roku 1992 a roku 1999 mu byl udělen titul arcikněze[2]. Byl předsedou Synodního odboru pro záležitosti vztahů církve a společnosti Moskevského patriarchátu a členem ruské Společenské komory (Общественная палата), poradního sboru 126 osobností, který monitoruje vládu a zákonodárný proces Ruské federace. Několikrát byl nazván pravou rukou patriarchy Kirilla.[3]

Často se vyjadřoval kriticky na adresu ruské vlády a patriarchy Kirilla. V prosinci 2015 byl nejvyšší institucí Ruské pravoslavné církve, Svatým synodem, zbaven své funkce.[4]

Zemřel 26. ledna 2020 na ischemickou chorobu srdeční ve věku 51 let.

Za dobu své působnosti proslul mnoha ultrakonzervativními názory na politiku, etiku i samotnou církev. Například:

• Slovem "církev" myslel pouze ty křesťanské. Oponoval pojmu "náboženství".[5]
• Striktně odmítal eutanazii[6]
• Odmítal anonymitu na internetu.[7] Stejně jako Moskevský patriarcha Kirill varoval před ztrátou svobody skrze technologie, zvláště mobilní telefony.[8]
• Neuznával víru jako soukromou záležitost. [9]
• Kritizoval snahy o ekumenismus, v opozici vůči společným modlitbám s jinými církvemi.[10]
• Dnešní módu považoval jako důvod mnoha znásilnění žen, jelikož vzbuzuje choutky u mužů. Dokonce navrhl "národní normu v oblékání", aby se tito excesy eliminovaly.[11]
• Výzdobu, jako například Ikonostasy v pravoslavných kostelích, chtěl rozšířit. Argumentoval rolí církve v zemi a také možností "mluvit za všechny lidi, bohaté i chudé".[12]
• Chtěl prověřit a poté potrestat některé zločiny bolševismu.[13][14]
• Jednoznačně se stavěl proti homosexualitě a pedofilii.[15]
• V době ruské intervence v Sýrii, kterou označil za „svatou válku“ proti extremismu, (2015) žehnal bombám padajícím na pozice „extremistů“ v Sýrii.[2][16] Za to byl kritizován mluvčím samozvaného Islámského státu.[17]

• Pravoslavný fundamentalismus

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vsevolod Anatoljevič Čaplin na Wikimedia Commons