Vrbovka

Jedná se převážně o vytrvalé rostliny, které dosahují výšky od několika málo centimetrů až po víc než metr.[4] Zřídka to mohou být rostliny jednoleté. Všechny středoevropské druhy patří mezi vytrvalé rostliny, ovšem např. některé severoamerické druhy z jiných sekcí jsou jednoleté.[5] U některých druhů může stonek v dolní části dřevnatět,[6] ve střední Evropě je příkladem vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei). Vytváří oddenky a výběžky.

Listy jsou v dolní části vstřícné, v horní střídavé nebo všechny střídavé (subg. Chamerion), řidčeji v přeslenech (např. vrbovka alpská, jsou jednoduché a celistvé, řapíkaté nebo přisedlé.[4][6] U vrbovek je známo kromě rozmnožování semeny i rozmnožování nepohlavní pomocí obnovovacích orgánů. Tyto obnovovací orgány se po odumření mateřské rostliny a díky adventivním kořenům zakořeňují a vyrůstají z nich nové rostliny. Mezi tyto obnovovací orgány patří turiony, což jsou podzemní pupeny, zpočátku válcovitého až vejcovitého tvaru, jsou hustě střechovitě pokryté nezelenými šupinovitými listu. U některých druhů vznikají nadzemní růžice zelených listů přisedlé k bázi lodyhy. Podobnou funkci také mají nadzemní nebo podzemní výběžky u některých druhů.[4]

Květy jsou uspořádány v květenstvích, vrcholových hroznech (zřídka jiných typech květenství) a vyrůstají z paždí listenu, zřídka jsou jednotlivé, úžlabní. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4.[4] Korunní lístky jsou také 4, většinou růžové až růžově purpurové barvy, zřídka bělavé, v horní části často vykrojené až hluboce dvouklané, řidčeji zaokrouhlené.[4] Tyčinek je 8 ve dvou nestejných kruzích, pylová zrna jsou v terádách nebo jednotlivé.[6] Opylení probíhá hmyzem (entomogamie) nebo se vyskytuje samosprašnost.[4] Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je buď čtyřlaločná nebo celistvá kyjovitá až elipsoidní.[4][6] Nad semeníkem se vytváří češule (hypanthium), někdy sotva zřetelné (subg. Chamerion) nebo až 2,5 mm dlouhé, které na horním konci nese kališní a korunní lístky a opadává s květem. Plodem je dlouhá tobolka, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[4] Semena jsou malá a na vrcholu mají chmýr, pomocí kterého se šíří (anemochorie).

Někteří autoři vydělují samostatný rod Chamerion (syn. Chamaenerion), česky pak vrbka, v ČR 2 druhy: Vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium) a vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei), celosvětově sem patří asi 10 druhů.[7] Tento rod se liší tím, že listy jsou jen střídavé, ani dolní nejsou vstřícné, češule je málo zřetelná, korunní lístky jsou málo vykrojené až zaokrouhlené aj..[4] Takto to má pojaté např. i Květena ČR[4], zatímco Kubát 2001 má rod Epilobium široce pojatý, včetně rodu Chamerion[8] a v tomto pojetí je taky tento článkek. Rod se dělí do 10 sekcí (pokud zahrneme rod Chamerion):[5]

• Sect. Boisduvalia

4 jednoleté druhy, domácí v Severní Americe

• Sect. Cordylophorum

3 vytrvalé druhy, domácí v Severní Americe

• Sect. Crossostigma

2 jednoleté druhy, Severní Amerika

• Sect. Epilobiopsis

2 jednoleté druhy, Severní Amerika

• Section Epilobium

Přes 150 druhů na všech kontinentech

• Section Macrocarpa

1 vytrvalý druh, Severní Amerika

• Section Xerolobium

1 jednoletý druh, Severní Amerika

• Section Zauschneria

2 vytrvalé druhy, Severní Amerika

Je známo asi 200 druhů, které jsou rozšířeny po celém světě. Vrbovky najdeme na všech kontinentech kromě Antarktidy.[5]

Některé vrbovky se využívají jak léčivé rostliny, nejčastěji vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum) a vrbovka horská (Epilobium montanum).[4] Někdy se taky užívala nať z vrbovky úzkolisté (Epilobium angustifolium).[9] Sbírá se kvetoucí nať na počátku květu (Herba epilobii), která se suší.[10] Užívá se při zánětu prostaty, stařeckém zbytnění prostaty, příznivě působí též na močové cesty a ledviny.[10] Hlavní obsahové látky jsou třísloviny, flavonoidy (kvercetin, myricetin a izomyricetin), steroly, antokyany, slizy a deriváty kyseliny gallové.[10][4] Podává se ve formě odvaru, který se připravuje z jedné polévkové lžíce drogy, jež se spaří čtvrt litrem vody a nechá se 15 minut louhovat. Podává se 2x až 3x denně.[10] Jindy se používá směs s jinými bylinami.[9]

Některé druhy se také pěstují jako okrasné rostliny, např. vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum)[11] nebo vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium).[12] Také vrbovka trsnatá (Epilobium komarovianum), původem z Nového Zélandu, se někdy pěstuje jako okrasná skalnička, častěji v západní Evropě.[4] Listy a výhonky některých druhů jsou jedlé, jako např. druh Epilobium glabellum pocházející z Austrálie a Nového Zélandu.[13]

Vrbovky se mezi sebou snadno kříží. U druhů v rámci ČR se vlastně kříží každý s každým, jen někde tomu brání jistá ekogeografická bariéra, to znamená, že se druhy nemohou snadno dostat k sobě a vznik kříženců je tak omezen. Výjimkou jsou dva druhy někdy řazené do rodu Chamerion, které se mezi sebou prakticky nekříží a už vůbec ne s ostatními vrbovkami. V ČR bylo zaznamenáno minimálně 45 hybridních kombinací. Kříženci se vyznačují vysokou sterilitou, pylová zrna jsou deformovaná a v tobolkách se téměř nevyvinou běžně vzrostlá semena. Jinak jsou kříženci ve znacích většinou intermediární mezi rodiči. Nápadné to je u kříženců, kdy jedním z rodičů je druh se čtyřlaločnou bliznou a druhým druh s kyjovitou celistvou bliznou. Intermediární blizna dobře prokazuje hybridní původ rostliny.[4]

V ČR byly zaznamenány tyto hybridní kombinace:[8]

• Epilobium alpestre × Epilobium alsinifolium = Epilobium × amphibolum Hausskn.
• Epilobium alpestre × Epilobium ciliatum = Epilobium × prochazkae Krahulec
• Epilobium alpestre × Epilobium collinum = Epilobium × hectori-leveilleanum Thel.
• Epilobium alpestre × Epilobium montanum = Epilobium × pseudotrigonum Borbás
• Epilobium alpestre × Epilobium obscurum = Epilobium × uechtritzianum Pax
• Epilobium alsinifolium × Epilobium anagallidifolium = Epilobium × boissieri Hausskn.
• Epilobium alsinifolium × Epilobium ciliatum = Epilobium × josefi-holubii Krahulec
• Epilobium alsinifolium × Epilobium montanum = Epilobium × facchinii Hausmann
• Epilobium alsinifolium × Epilobium nutans = Epilobium × finitimum Hausskn.
• Epilobium alsinifolium × Epilobium obscurum = Epilobium × ivulicola Hausskn.
• Epilobium alsinifolium × Epilobium palustre = Epilobium × haynaldianum Hausskn.
• Epilobium anagallidifolium × Epilobium nutans = Epilobium × celakovskyanum Hausskn.
• Epilobium anagallidifolium × Epilobium palustre = Epilobium × dasycarpum Fries
• Epilobium ciliatum × Epilobium hirsutum = Epilobium × novae-civitatis Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium lamyi = Epilobium × iglaviense Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium montanum = Epilobium × interjectum Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium obscurum = Epilobium × vicinum Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium palustre = Epilobium × fossicola Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium parviflorum = Epilobium × floridulum Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium roseum = Epilobium × nutantiflorum Smejkal
• Epilobium ciliatum × Epilobium tetragonum = Epilobium × mentiens Smejkal
• Epilobium collinum × Epilobium obscurum = Epilobium × decipiens F.W. Schultz
• Epilobium collinum × Epilobium palustre = Epilobium × krausei Uechtr. et Hausskn.
• Epilobium collinum × Epilobium parviflorum = Epilobium × schulzeanum Hausskn.
• Epilobium collinum × Epilobium roseum = Epilobium × glanduliferum Knaf fil.
• Epilobium collinum × Epilobium tetragonum = Epilobium × percollinum Simk.
• Epilobium hirsutum × Epilobium montanum = Epilobium × erroneum Hausskn.
• Epilobium hirsutum × Epilobium palustre = Epilobium × waterfalii E.S. Marshall
• Epilobium hirsutum × Epilobium parviflorum = Epilobium × subhirsutum Gennari
• Epilobium hirsutum × Epilobium roseum = Epilobium × goerzii Rubner
• Epilobium lamyi × Epilobium montanum = Epilobium × haussknechtianum Borbás
• Epilobium lamyi × Epilobium palustre = Epilobium × probstii Lévl.
• Epilobium lamyi × Epilobium roseum = Epilobium × duftii Hausskn.
• Epilobium lamyi × Epilobium tetragonum = Epilobium × semiadnatum Borbás
• Epilobium montanum × Epilobium obscurum = Epilobium × aggregatum Čelak.
• Epilobium montanum × Epilobium palustre = Epilobium × montaniforme Knaf. fil.
• Epilobium montanum × Epilobium parviflorum = Epilobium × limosum Schur
• Epilobium montanum × Epilobium roseum = Epilobium × heterocaule Borbás
• Epilobium montanum × Epilobium tetragonum = Epilobium × beckhausii Hausskn.
• Epilobium nutans × Epilobium palustre = Epilobium × similatum Hausskn.
• Epilobium obscurum × Epilobium palustre = Epilobium × schmidtianum Rostk.
• Epilobium obscurum × Epilobium parviflorum = Epilobium × dacicum Borbás
• Epilobium obscurum × Epilobium roseum = Epilobium × brachiatum Čelak.
• Epilobium palustre × Epilobium parviflorum = Epilobium × rivulare Wahlenb.
• Epilobium palustre × Epilobium roseum = Epilobium × purpureum Fries
• Epilobium palustre × Epilobium tetragonum = Epilobium × laschianum Hausskn.
• Epilobium parviflorum × Epilobium roseum = Epilobium × persicinum Rchb.
• Epilobium parviflorum × Epilobium tetragonum = Epilobium × weissenburgense F.W. Schultz

• Rez vrbková vytváří na listech letní výtrusy. Druhý hostitel je rod jedle (Abies).