Vražda v Orient expresu (román)

Vražda v Orient expresu (v originále Murder on the Orient Express) je detektivní román anglické spisovatelky Agathy Christie. Poprvé byla kniha vydána 1. ledna 1934. Hlavní postavou příběhu je belgický detektiv Hercule Poirot. Česky začal příběh vycházet na pokračování 10. července 1935 v Lidových novinách.[1] V USA román vyšel pod názvem "Murder in the Calais Coach". V Německu neslo jeho první vydání název "Die Frau im Kimono", později "Der rote Kimono" a teprve v 70. letech po prvním zfilmování se začal nazývat "Mord im Orient-Expreß". Od roku 1974 byl několikrát zfilmován.

Vražda v Orient expresu
AutorAgatha Christie
Původní názevMurder on the Orient Express
PřekladatelZdeňka Hofmanová, Eva Kondrysová
ZeměSpojené království
Jazykangličtina
Žánrdetektivka
VydavatelCollins Crime Club
Datum vydání1. ledna 1934
Česky vydáno1935
Předchozí a následující díl
The Hound of Death Unfinished Portrait
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj románu

Poirot přijede vlakem z Aleppa do Istanbulu, kde se ubytuje v hotelu Tokatlian. Zde dostane telegram vyzývající ho k návratu do Londýna. Zakoupí si jízdenku na Orient expres a večer odjede. Během první noci je jeden z cestujících zavražděn. Nedaleko města Vinkovci vlak uvízne v závěji a musí čekat na vyproštění. Poirot postupně vyšetřuje 13 podezřelých cestujících a ukáže se, že všichni jsou nějakým způsobem spojeni s rodinnou tragédií Johna Armstronga, kterému byla unesena a zabita dcera. Únoscem byl zavražděný cestující.

„ "Cesta byla přesně taková, jak jsem doufala. Z Terstu jsme jeli přes Jugoslávii a Balkán a bylo úplně fascinující dívat se ok­nem na naprosto jiný svět: projíždět horskými roklinami, pozo­rovat volské potahy a pitoreskní povozy, prohlížet si skupinky lidí na nástupištích stanic, tu a tam ve městech, jako je Niš či Bělehrad, vystoupit a dívat se, jak se vyměňují velké lokomo­tivy a připojují nová monstra s úplně jinými nápisy a znaky..." “

— Agatha Christie, Vlastní životopis, 1977[2]

Vznik díla
Pokoj č. 411 v istanbulském hotelu Pera Palace, ve kterém Agatha Christie román napsala

Agatha Christie napsala román ve svých 43 letech. Inspirací k příběhu jí mohlo být několik událostí. V roce 1928 cestovala Orient expresem.[3] O rok později Orient expres kvůli vánici uvízl na 6 dní nedaleko tureckého města Çerkezköy v dnešní provincii Tekirdağ. V roce 1931 Agatha Christie sama zažila zastavení Orient expresu na 24 hodin kvůli záplavám.[4] Vracela se tehdy z archeologické lokality Arpáčija u Ninive, kde pracoval její druhý manžel Max Mallowan. Únos dcery Johna Armstronga má podobné rysy jako únos syna amerického letce Charlese Lindbergha, který se odehrál 1. března 1932.[5]

Kniha je členěna do tří částí, které mají dohromady 32 kapitol. Román věnovala Christie svému druhému manželovi. Na titulní straně je napsáno Věnováno M. E. L. M., Arpachiyah, 1933. Britská asociace autorů detektivních románů zařadila v roce 1990 Vraždu v Orient expresu mezi 100 nejlepších detektivních románů všech dob.

Rozmístění cestujících ve vagónu Orient expresu. Modrá – 1. třída, část – 2. třída, žlutá – průvodčí Pierre Michel

Odkazy

Reference
  1. Vražda ve vlaku Orient-expres. Lidové noviny. 1935-07-10, roč. 43, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-03-17]. ISSN 1802-6265.
  2. AGATHA, Christie. Vlastní životopis. [s.l.]: Odeon, 1987. 606 s.
  3. Agathě Christie učarovala archeologie. A dala jí v životě nový směr. Lidovky.cz [online]. 2011-03-12 [cit. 2018-03-17]. Dostupné online.
  4. 12 faktů o Vraždě v Orient-expresu [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online.
  5. Únos Lindberghova syna. Lidové noviny. 1932-03-03, roč. 40, čís. 114, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-03-18]. ISSN 1802-6265.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.