Vonwiller a spol.

Továrna Vonwiller a spol. po požáru 5. 3. 1906

V 19. století nastal v českých zemích velký rozvoj průmyslu. Zahraniční podnikatelé byli do Čech přilákáni dostupností vodního zdroje energie, levnými pozemky, levnou pracovní silou a daňovými úlevami. Rozvoj lehkého průmyslu byl Rakousko-Uherským státem podporován a toho využil švýcarský podnikatel Mikuláš Vonwiller a založil již před rokem 1833 v Hylvátech u Ústí nad Orlicí továrnu na sukna.
Ve stejném období, vypsal majitel žambereckého panství John Parish, soutěž na vybudování továrny na výrobu vlněného zboží. Vítězi bylo slíbeno právo používat bezplatně vodní sílu a bezúročná půjčka 100 000 zlatých. Ze všech zájemců byl vybrán Mikuláš Vonwiller ze St. Gallen ve Švýcarsku, kterého John Parish znal ze svého působení ve velkoobchodu v Hamburku, kdy spolupracoval s Vonwillerovým obchodním domem v Miláně. Se stavbou továrny bylo započato v roce 1833 a dokončena byla v roce 1834. Vedením továrny byli pověřeni tři bratři Strasserové ze Švýcarska, kteří zde zavedli švýcarský způsob zpracování vlny. Oproti zdejším zvyklostem, vlna se před zpracováním preparovala kravským mlékem, ne olejem.

Továrna byla poháněna vodním kolem, které zajišťovalo mechanický pohon přádelny a úpravny. Přípravna tkalcovny a tkalcovna na vodní kolo napojeny nebyly, protože zde používané stroje byly na ruční pohon (ruční stavy a snovadla).

V roce 1854 zakladatel továrny Mikuláš Vonwiller zemřel a továrnu převzal jeho mladší syn Emil, který v Brně „Na Cejlu“ založil obchodní dům. Starší syn Oskar řídil milánský obchodní dům, který byl až do roku 1890 centrálou všech podniků Vonwiller a spol.

Ve vedení podniku se postupně vystřídalo několik ředitelů, a v roce 1869 převzal vedení nejstarší vnuk Mikuláše Vonwillera, Albert Vonwiller, který společně s bratry Strasserovými založil tělocvičný spolek podle švýcarského vzoru.

V říjnu roku 1887 nastoupil do vedení podniku Edmund Pintner, pocházející z centra vlnařské výroby – Brna a rodiny vlastníků továrny „Václav Pintner v Brně“. Za působení E. Pintnera se kvalita látek vyráběných v Žamberku tak vylepšila, že byly k nerozeznání od nejlepších látek anglických. V roce 1893 ředitel Edmund Pintner zemřel a vedení továrny převzal jeho synovec Edmund Kirsch.

Edmund Kirsch

• Národní správa Vonwiller a spol. (1945–1948) – národní správce Antonín Dvořák, později Jan Appeltauer
• Textilana, n. p. Liberec (1948–1949) – ředitel Adolf Hron
• Orlana, n. p. Žamberk (1949–1951) – ředitel Jan Lesák
• Vitka, n. p. Brněnec (1951–1958) – ředitelé Jan Lesák, Josef Ješina
• Mosilana, n. p. Brno (1958–1986) – ředitel Josef Lot
• Mosilana s. p., Brno (1986–1990) – ředitelé Ing. Antonín Pisařovic, Ing. Václav Pospíšil
• Orlana, s. p. Žamberk (1990–1993) – ředitelé Ing. Petr Sýkora, Ing. Milan Holešovský
• Orlana, a. s. Žamberk (1993–1999) – Jaroslav Šípek
• Royan, a. s. Pardubice (2000–2005) – Kalbáč, Konečný
• Muzeum starých strojů

• 
  Přádelna – selfaktory
• 
  Přádelna
• 
  Snovárna
• 
  Nopírna
• 
  Valchárna
• 
  Barevna
• 
  Parní stroj
• 
  Strojovna

• 135 let vlnařského závodu v Žamberku, Kulturní zpravodaj města Žamberka, září 1969
• Almanach 150 let n. p., Mosilana, závod 04 Žamberk, 1984

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vonwiller a spol. na Wikimedia Commons
• Rodopis osoby Nicolaus Vonwiller von St. Gallen SG