Volby do zastupitelstva Kroměříže 1927

Volby do zastupitelstva Kroměříže 1927 proběhly 4. prosince, když tohoto dne se volilo např. i v Pardubicích či Olomouci.[1] Jednalo se o první volby, kterých se po několik měsíců starém odebrání aktivního voličského práva, neúčastnili vojáci a četníci, což se dotklo i Kroměříže coby posádkového města (dle údajů z roku 1923 čítala zdejší posádka přibližně 1 700 vojáků).[2] Volilo se opět celkem 36 zastupitelů a voleb se účastnilo deset kandidátních listin: Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu neboli agrární strana, se oproti předchozím volbám v roce 1923 rozdělila dvě kandidátky, voleb se dále účastnila Československá strana lidová, za níž kandidovali i představitelé místní německé menšiny, kteří v předchozích volbách v roce 1923 získali samostatně dva mandáty, Československá strana národně socialistická, Komunistická strana Československa, "starostenská" Československá národní demokracie, Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Československá sociálně demokratická strana dělnická, Národní strana práce a vlastní kandidátní listinu postavili i místní Židé.[3] Nekandidovali fašisté, v té době prožívající boom, a to i přesto, že na počátku dvacátých let se na Moravě konstituovali v blízkém Holešově okolo skupiny Roberta Macha a jeho týdeníku Hanácká/Národní republika.

Před volbami konaly strany tradičně veřejné schůze, kde vystupovali coby hlavní řečníci především přespolní poslanci a senátoři v čele s národněsocialistickým předsedou Václavem Klofáčem. Kampaň některých stran cílila i na ženy, když národnědemokratický deník Haná k tomu poznamenal: "Jako v celé řadě míst mají také v Kroměříži voličky většinu. Je to patrno též z volební agitace, v níž se věnuje největší pozornost ženám. Činí tak hlavně strany socialistické, komunisté a lidovci. Tito pořádají v poslední době řadu večírků s programem pro ženy ve Sladovnách".[2]

Volby probíhaly v době, kdy zemi již vládla třetí vláda Antonína Švehly, takzvaná Panská koalice sdružující pravicové a středové politické strany české i německé. Do voleb proto Československá sociálně demokratická strana dělnická šla už jako opoziční formace, s ostřejší rétorikou, díky celostátně čemuž ve volbách posílila,[4] ale přímo v Kroměříži i oproti předchozím volbám sociální demokraté oslabili, když Lidové noviny o jejich výsledcích zkonstatovaly, že "vysvětlení je patrně třeba hledati v místních poměrech a v osobách, nikoli v celkové tendenci."[5] Při volební účasti činící 89,63 %, kdy v ten den "severák vyháněl lid z ulic do teplých hostinců, kaváren a restaurací",[2] obhájili i přes pokles zisku hlasů své výrazné vítězství z roku 1923 lidovci (zvítězili ve všech desíti okrscích), komunisté a národní demokraté si udrželi postavení druhé a třetí nejsilnější strany, sociálními demokraty ztracený mandát získali národní socialisté a prohradní Národní strana práce získala tři mandáty, což se rovnalo společnému úbytku mandátů u lidovců a Němců.[3]

Ve funkci starosty setrval ve svém třetím volebním období národní demokrat Josef Jedlička.