Amálie Pouchlá
Amálie Pouchlá (též uváděná Amalie), rozená Krečmerová (10. října 1881 Lutopecny u Kroměříže[1] – 1964 Kroměříž) byla česká politička a feministka, členka České strany národně socialistické, v letech 1927 až 1932 zastupitelka města Kroměříže. Roku 1929 se pak stala II. náměstkyní starosty města Josefa Jedličky, a stala se tak první vykonavatelkou úřadu náměstkyně starosty města v historii Československa.[2]
Amálie Pouchlá | |
---|---|
Členka Zastupitelstva města Kroměříže | |
Ve funkci: 1927 – 1932 | |
II. náměstkyně starosty Kroměříže Josefa Jedličky | |
Ve funkci: 1929 – 1931 | |
Předchůdce | Alois Urbánek |
Nástupce | Antonín Svoboda |
Stranická příslušnost | |
Členství | Česká strana národně socialistická |
Narození | 10. října 1881[1] Lutopecny Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1964 Kroměříž Československo |
Místo pohřbení | Městský hřbitov v Kroměříži |
Choť | kpt. v. v. Josef Pouchlý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Narodila se v roce 1881 v Lutopecnách u Kroměříže. Dne 5. února 1908 se v Kroměříži provdala za kapitána ve výslužbě Josefa Pouchlého (*1877), někdejšího člena městské vojenské posádky.[3] Stala se členkou ČSNS.
Roku 1927 získala po kroměřížských komunálních volbách konaných 4. prosince mandát členky městského zastupitelstva. To bylo umožněno československým volebním zákonem z roku 1919, který oproti rakousko-uherskému nově umožňoval všeobecnou politickou kandidaturu žen do veřejných funkcí. V roce 1929 pak byla zvolena na místo II. náměstkyně starosty města Josefa Jedličky (za ČSND), ve funkci nahradila Aloise Urbánka, který předtím odstoupil. Dosáhla tím doposud nejvyššího komunálního politického postu na městské úrovni v politické historii ČSR.[4] V říjnu 1931 ze zdravotních důvodů na členství v městské radě rezignovala.[5]
V kroměřížských komunálních volbách roku 1932 znovu zvolena nebyla. Zemřela v roce 1964 v Kroměříži a byla pohřbena na kroměřížském hřbitově.[6]
Zajímavost
V roce 1937 patřila mezi 24 potenciálních dědiců, jímž americké úřady oddalovaly výplatu dědictví po exulantovi Janu Krečmerovi ve výši 48 milionů dolarů, jelikož po svém příjezdu do USA byl americkými úřady místo Krätschmer zapsán jako Kratschmer.[7]
Odkazy
Reference
- Matrika narozených Lutopecny, snímek 35 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2021-06-29]. Dostupné online.
- Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- MZA Brno – Matrika oddaných, sv. Mořic v Kroměříži, sign. 7917, folium 420.
- Digitální knihovna Kramerius. S. 11. Ženská rada [online]. 1/1929 [cit. 2021-04-05]. S. 11. Dostupné online.
- Ze schůze městského zastupitelstva v Kroměříži dne 21. října 1931. Kojetínské hlasy. 24. 10. 1931, roč. 13, čís. 43–44, s. 6. Dostupné online.
- Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
- Dědictví z Ameriky do Kroměříže?. Moravský deník. 20. 6. 1937, roč. 32, čís. 143, s. 6. Dostupné online.