Vojtěch Ježek

Vojtěch Ježek (15. dubna 1892, Vrchy – 18. srpna 1960, Třeboň) byl český bryolog, v menší míře se věnoval též botanice a ekologii.

Narodil se ve Vrších u Třeboně, což byl původně knížecí poplužní dvůr vzniklý přestěhováním třeboňského předměstí zbořeného při zakládání rybníku Svět na vyvýšeninu mezi současnými rybníky Svět a Opatovický (dvůr se nedochoval, byl zbořen kolem roku 2000 z důvodu plánované výstavby lázní, rozkládal se poblíž domu Domanín 44).

Věnoval se především bryologii. V oblasti současné národní přírodní rezervace Červené blato v roce 1952 nalezl a roku 1954 popsal nový druh rašeliníku, Sphagnum bohemicum (dnes některými autoritami synonymizován se Sphagnum cuspidatum). Roku 1957 publikoval práci zaměřenou na vliv vody na vývoj lamel u Polytrichum gracile. Spolupracoval s řadou československých přírodovědců, například Jiřím Kubičkou, Emilem Hadačem, Přemyslem Březinou (Q95120668), Josefem Ambrožem aj. Společně s první trojicí se dlouhodobě věnoval přírodovědnému průzkumu blat na Třeboňsku, poté se zaměřili na průzkum v Doline Siedmich prameňov v Belianských Tatrách na Slovensku (Hadač E., Březina P., Ježek V., Kubička J., Hadačová V., Vondráček M. et al. (1969): Die Pflanzengesellschaften des Tales Dolina Siedmich pramenov in der Belauer Tatra. – In: Vegetácia ČSSR B2, SAV, Bratislava.).[1] Petr Pyšek a Zdeněk Kaplan (Q21517284) ho označili za „vynikajícího amatéra“.[1]

Mechorosty zachytil i na papíře. V archivu oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni se dochovalo 44 tužkových studií formátu A4.[2] V archivu Národního zemědělského muzea v Praze jsou uloženy originály Ježkových akvarelů.[3]