Vojtěch Žíla

Vojtěch Žíla se narodil a vyrůstal v malé pošumavské vísce Ptákova Lhota u Vacova.[2] Jako malý ještě pásl krávy na šumavských lukách.[1] V letech 1956–1960 vystudoval Pedagogickou školu v Českých Budějovicích, následně začal vyučovat matematiku a fyziku ve vesnicích v Pošumaví (Vacov, Zdíkov, Čkyně, Šumavské Hoštice) a ve Vimperku.[1] Studoval ale dále, v roce 1969 dokončil studium oboru učitelství pro 2. stupeň na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (MFF UK).[1] Od roku 1970 tak začal vyučovat na gymnáziu ve Strakonicích.[1][2] I nadále se věnoval rozšiřování vědomostí, v roce 1975 vystudoval na MFF UK obor astronomie a roku 1980 složil rigorózní zkoušku z astrofyziky.[1][2]

Od roku 1960 začal spolupracovat s pobočkou České botanické společnosti v Českých Budějovicích a i když pro něj byla původně botanika jen okrajovým zájmem, nakonec se i díky vlivu Václava Chána stala osudnou.[1][2] Založil si herbář, který se mu začal rychle plnit a s mnoha tisíci položek patří k největším sbírkám svého druhu v Česku.[1][2]

V letech 1989–2000 zastával post předsedy jihočeské ČBS, obdržel též titul Zasloužilého člena ČBS.[2] Po pádu komunismu organizoval množství botanických exkurzí – zejména do Alp, Skandinávie či Skotska.[1] Sběru květin do herbáře se věnoval i v Severní Americe, jeho tamní oblíbenou lokalitou je Aljaška.[2]

Odborně se zajímá zejména o rody pampeliška (Taraxacum) a ostružiník (Rubus), ty taktéž tvoří převážnou náplň jeho herbáře.[1][2] Spolupracuje s evropskými taraxakology (odborníky na pampelišky) a bavorskými batology (odborníky na ostružiníky) v rámci projektu Rubi bavarici („bavorské ostružiníky“).[1][2] Účastnil se opakovaných setkání botaniků z jižních Čech a Horních Rakous v Linci pod vedením Franze Spety.

Žíla byl jedním ze zakládajících členů místní organizace ČSOP ve Strakonicích a aktivně se podílí na údržbě (kosením a hrabáním) chráněných území na Strakonicku, u jejichž zrodu stál v 80. letech 20. století.[1] Buduje arboretum u gymnázia a společně se studenty se zasloužil o vytvoření školní mykologické zahrádky.[1][3][4][5] Rád se vrací do své rodné chalupy v Ptákově Lhotě.[1]

• ŽÍLA, Vojtěch. Atlas šumavských rostlin. 1. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 208 s. ISBN 80-239-4608-0.

Kromě toho přispěl i kapitolou o rozšíření ostružiníků do díla Atlas Florae Europaeae.[1]

Žíla sám nebo s dalšími botaniky popsal následné rostlinné druhy:[1]

• ostružiník znožený (Rubus perpedatus) Žíla & H. E.Weber
• ostružiník pasovský (Rubus passaviensis) Žíla
• ostružiník tmavý (Rubus silvae-bohemicae) Holub ex Trávn. & Žíla
• ostružiník Járy Cimrmana (Rubus jarae-cimrmanii) M. Lepší, P. Lepší, Trávn. et Žíla
• ostružiník otavský (Rubus vatavensis) Žíla et Trávn.
• Rubus saladiensis Király, Trávn. & Žíla
• Rubus gayeri Király, Trávn. & Žíla
• Rubus maureri Király, Trávn. & Žíla
• Rubus slavonicus Király, Trávn. & Žíla
• pampeliška vltavská (Taraxacum moldavicum) V. Chán, H. Øllg., Štěpánek, Trávn. & Žíla

Vojtěch Žíla má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Žíla.