Vojenský objekt v Prokopském údolí

V místech dnešního vojenského objektu v Prokopském údolí bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Již od 19. století zde byl těžen vápenec a byly zde kopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu, část skalního masivu s jeskyní byla již koncem 19. století postupně odtěžena.[1]

O území se začala zajímat československá armáda již před druhou světovou válkou.[2]

Za druhé světové války objekt byl zčásti přebudován na podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Byly zde vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku, a v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm.[1] V roce 1944 zde údajně měla být dokončena 200 metrů dlouhá podzemní výrobní hala.[3] Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi uvedl, že nacisté nestihli továrnu zprovoznit.[2]

Po vyklizení továrny na konci války byly podzemní prostory prázdné, nějakou dobu zde byly sklady zeleniny. V roce 1948 zde údajně armáda hledala vhodný objekt pro zkoušky zbraní, avšak tento objekt jí nevyhovoval. Ještě koncem 60. let zde opět fungovala těžba vápence,[1] a to prý až do roku 1966.[3]

Vladimír Vojíř pro Českou televizi uvedl, že podle operačního plánu Československé lidové armády z roku 1957 zde mělo být velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1000 lidí.[2] Koncem 60. let byl objekt zabrán armádou, která pravděpodobně využívala prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu ke zkouškám zbraní, skladování zásob pro případ války a dalším účelům a rozšířila se informace, že je tam budován bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany.

Roku 1966[4] byl kvůli sousedícímu vojenskému prostoru, údajně kvůli statickému narušení, odstřelen kostel svatého Prokopa, který nechal v letech 1711–1712 Adam Schwarzenberg postavit na vrcholu vápencových skal nad vstupem do Prokopské jeskyně.[5] Znalec Prokopského údolí Jaromír Strejček se domnívá, že kostel svatého Prokopa byl v 60. letech zbourán proto, aby bylo ztíženo zaměření vojenského prostoru. Zahraniční geologové, kteří si fotografovali Prokopskou skálu, bývali prý často ostrahou vojenského prostoru zadrženi.[2]

V souvislosti s výstavbou vojenského objektu byl zbořen Dalejský mlýn, adresa Prokopské údolí 257/10, v těsné blízkosti Prokopského lomu. Mlýn byl připomínán již v 16. století. V 19. století a první polovině 20. století v něm byl vyhlášený výletní hostinec.[6]

Počátkem 80. let 20. století byl objekt radikálně přestavěn, zmodernizován a údajně také výrazně rozšířen, v té době bylo také asi rok nepřístupné jezírko u Hlubočep, u nějž ústí jedna z lomových štol.[1]

Podle neoficiálních zdrojů a rozšířených domněnek byl v době socialismu budován jako hlavní sídlo armády nebo ministerstva obrany pro případ války. Jeden ze vstupů do objektu je v lomu u bývalého Dalejského mlýna (v oblasti bývalé jeskyně svatého Prokopa a bývalého kostelíka svatého Prokopa) na území Jinonic.[1]

Objevují se spekulace, že objekt je velmi rozsáhlý, zaujímá rozsáhlé území pod plání Děvína na území Radlic a přísluší k němu i nadzemní stavby jak v lomu v Prokopském údolí, tak na protilehlých stranách pláně – vojenský areál západně od Radlické ulice jižně od stanice metra Jinonice, propojení na vodárnu a telekomunikační věž Děvín na Dívčích hradech a propojení na Vojenský technický ústav elektroniky v Jinonicích,[1] spekuluje se i o možném napojení na ochranný systém metra či o spojení s objektem ministerstva vnitra na Pavím vrchu.[3]

O účelu objektu se objevují různé informace, například Armáda ČR prý uváděla, že jde o sklad spojovacího materiálu, podle jiných je využíván vojenskou zpravodajskou službou.[3] Rekonstrukce v 80. letech například podle některých domněnek měla být pro západní velení Varšavské smlouvy.[3] Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi o objektu mluvil jako o spojovacím uzlu.[2] Armáda podle ČT v té době označovala objekt za perspektivní území.[2] Armáda však magistrátu pronajala v uzavřeném vojenském prostoru malé místo na Prokopské skále k umístění viditelného kříže na památku svatého Prokopa.[2]

Oblast Prokopského lomu a sousedících skalnatých kopců je uzavřena jako vojenský prostor a střežena. Zastupitelka městské části Praha 5 Jitka Matoušková pro Českou televizi uvedla, že ani v uvolněné době počátku 90. let a v době odsunu sovětských vojsk se představitelům Prahy 5 v čele se starostou arch. Syrovým nepodařilo do objektu dostat. Odborník na pražské podzemí Vladimír Vojíř se prý v roce 1968 směl podívat na zbytky jeskyně svatého Prokopa u bývalého lomu poté, co mu to vyjednal jeho zaměstnavatel.[2]

Do územního plánu hlavního města Prahy je prosazována rozsáhlá zástavba Děvínské pláně včetně lanovky od stanice metra Radlická, která se objevila v konceptu územního plánu v roce 2009. Snahám o zástavbu konkuruje snaha o zachování přírodní krajiny, ale spekuluje se i o možné kolizi zájmů developerů se zájmem armády.[1]

• U Němých
• Kostel svatého Prokopa (Prokopské údolí)
• Prokopský lom
• Prokopská jeskyně