Vojenský hřbitov (Štěrboholy)

Na místě bitvy byl postaven dřevěný sloup s pamětní deskou. Roku 1824 dal správce michelského statku Ondřej Schurch vystavět na místě tohoto sloupu kamenný pomník. Další pomník, tentokrát litinový zde byl postaven roku 1839 z příkazu pruského krále Friedricha Wilhelma III. Tento nový pomník byl vystavěn na pahorku navršeném za kamenným pomníkem.

Terasa byla vyvýšená s nárožními jehlany. Litinový pylon byl 3,5 metru vysoký a měl bohatou klasicistní výzdobu - válečné symboly v mělkém reliéfu s akroterii na vrcholové desce. Pod vítězným věncem na přední straně byla zobrazena pruská orlice. Před terasou se nacházel komolý jehlan vyzděný z kvádrů. Na něm spočíval mohutný kubus z tmavého mramoru. Mramor byl zdoben smutečními festony pod vyzlaceným železným křížem, na přední straně se nacházel maršálův portrét.[1]

Roku 1905 byly na zdejší vojenský hřbitov převezeny ostatky a pomníky ze zrušených vojenských hřbitovů na Hradčanech (například hrob podplukovníka Miesitscheka z Vyškova) a v Karlíně. Jednalo se o 30 důstojníků a vojáků, kteří padli roku 1813 a 1866 ve válkách.

Hřbitov byl v majetku pruské vlády. Ta platila vojenského invalidu, který se o hřbitov staral. Pozemek na půdorysu dělového kříže byl obehnán vodním příkopem a domek strážce stál vedle něj. V předsíni domku byla zavěšena stará malba s vyobrazením mrtvého maršála Kurta von Schwerina, nad kterým stojí pruský král Friedrich II. Veliký. Strážný se staral nejen o hřbitov, ale i o návštěvníky, kterým podával historický výklad a nechával je podepisovat do pamětní knihy. Tu tvořilo několik svazků, první svazek pocházel z roku 1838. Byli zde podepsáni významní lidé, například říšský president německé republiky Hindenburg (podpis z roku 1866 - byl v bitvě u Hradce Králové poraněn a přijel do Prahy, poté si prohlédl štěrboholské bojiště a pomník), velitel maďarské revoluční armády generál Görgey (podpis z roku 1841), skotský spisovatel Thomas Carlyle (1858), major Upton (1858) nebo francouzský generál Boulanger (1890). Ze známých osobností zde byly podepsáni také sochař Josef Myslbek a malíř Mikuláš Aleš. Pamětní kniha se nedochovala.

V letech 1939 – 1945 byl hřbitov využíván německou armádou jako posádkový. Na bráně byla tabule s říšskou orlicí a hákovým křížem a nápis STANDORF FRIEDHOF. Byli zde pohřbíváni příslušníci zbraní SS, kteří zemřeli v pražských nemocnicích. Seznam pohřbených příslušníků zbraní SS byl sestavován průběžně a nebyl úplný, za rok 1945 zde byla pohřbena necelá stovka vojáků, většinou ze školních a záložních útvarů z Benešovska, příčinou úmrtí byly nemoci, nikoliv zranění z bojů. Němci zde pořádali oslavy a vzpomínkové tryzny, a to každého 15.3. v den výročí okupace zbytku ČSR, kdy na hřbitově probíhal slavnostní ceremoniál a "tryzna za padlé hrdiny" a každého 6.5. v den výročí bitvy u Štěrbohol. Hřbitov a tamní oslavy se staly součástí nacistické protektorátní propagandy. Po skončení války byl hřbitov včetně pomníku zcela zlikvidován, likvidace započala již za pražského květnového povstání [2]. Roku 2007 byl v den výročí bitvy odhalen nový pomník připomínající padlé rakouské a pruské vojáky v bitvě u Štěrbohol 6.5.1757.[3]

• KOVAŘÍK, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S 305
• MICHÁLKOVÁ, Irena a MICHÁLEK, Ladislav. Zaniklé pražské vojenské hřbitovy. Praha: I. Michálková, 2008. 169 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-2360-8. S. 139 – 156.
• MÍKA, Zdeněk. Vojsko a vojenské objekty. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2014. 179 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-505-2. S. 98.

• Bitva u Štěrbohol

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vojenský hřbitov na Wikimedia Commons
• Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 7780-1, mapový list č. II. Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine