Brněnská přehrada
Brněnská přehrada (v hantecu Prýgl nebo Prygl[1]) nebo vodní nádrž Brno, zastarale též Kníničská přehrada či vodní nádrž Kníničky, je rozlohou největší vodní dílo na řece Svratce. Vznikla vystavěním hráze na 56. říčním kilometru Svratky a zatopením údolí s obcí Kníničky. Přehrada dříve sloužila jako zásobárna vody pro Brno (nyní se využívá vody z Vírské přehrady a vody z vrtů v Březové), k rekreaci a také jako zdroj elektrické energie. Většina plochy přehrady je součástí přírodního parku Podkomorské lesy.
Brněnská přehrada | |
---|---|
Pohled na Brněnskou přehradu a hrad Veveří | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-město |
Obce | Brno-Bystrc, Brno-Kníničky |
Brněnská přehrada | |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′18″ s. š., 16°30′29″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 259 ha |
Objem | 17 702 000 m³ |
Povodí | 1 586,23 km² |
Max. hloubka | 23,5 m |
Ostatní | |
Typ | přehrada |
Nadm. výška | 233,72 m n. m. |
Přítok vody | Svratka, Kuřimka, Veverka, Rakovec, Rozdrojovický potok |
Odtok vody | Svratka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Základní údaje
Vzdutí přehrady začíná pod splavem u Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce a k hrázi na hranici brněnských městských částí Brna-Bystrce a Brno-Kníničky měří necelých 10 km. Zatopená plocha je 259 ha. Stálé nadržení dosahuje 7,6 milionů m³, zásobní prostor pak 10,8 milionů m³. Betonová gravitační hráz má v koruně šířku 7,14 m a délku 120 m, v nadmořské výšce 233,72 m ční 23,5 m nade dnem. V poměru k ploše přehradního jezera je hráz velmi krátká.
V hrázi se nachází Vodní elektrárna Kníničky.
Historie
Myšlenka přehrazení kaňonu Svratky nad Bystrcí se objevovala od začátku 20. století, ale k její realizaci došlo až v letech 1936–1940. Hlavním investorem bylo tehdejší ministerstvo veřejných prací a vedle Brna se na ní 25 % podílela také Země Moravskoslezská.[2]
Na konci druhé světové války ustupující německá armáda vozovku zaminovala a umístila na hráz sud s trinitrotoluenem (původně měly být výbušniny umístěny do potrubí hráze, ale to bylo zaměstnanci z rozkazu ochrany před sabotáží zabetonováno) a do domku hrázného Šikuly kulomety. Šikula s několika lidmi, ukrytými ve strojovně elektrárny, konvoj Rudé armády varovali, ale Šikula byl postřelen.[3] Informaci o minách předal Rudé armádě Ladislav Dolníček.[4] V současnosti je na hrázi umístěná Šikulova plaketa.
Od roku 1946 na přehradě provozuje Dopravní podnik města Brna turistickou vodní dopravu loděmi na elektrický pohon.
Celá oblast brněnské přehrady byla k Brnu připojena k 1. lednu 1957 usnesením tehdejšího KNV v Brně, který vyšel vstříc požadavku tehdejší radnice na připojení rozsáhlého území kolem přehrady, aniž by s tímto připojením souhlasily dotčené obce.[5][6]
V roce 2011 vznikla rozepře mezi příznivci a odpůrci zamýšlené lanové dráhy.[7][8][9]
Turistika
Brněnská přehrada je oblíbeným místem rekreace místních obyvatel i návštěvníků. Po obou stranách je lemována rozsáhlými lesy (Obora na levém břehu, Podkomorské lesy na pravém) a nabízí tak příležitost nejenom ke koupání a vodním sportům, ale i k turistice a cykloturistice. V zimě při dostatečných mrazech je jezero využíváno i k bruslení.
Častým cílem výletníků je také hrad Veveří, který se tyčí na skále na pravém (jižním) břehu v západní části jezera. U hradu byl přes nádrž vybudován most pro chodce a pro cyklisty.
Přehrada je dostupná brněnskou městskou hromadnou dopravou (tramvaje č. 1, 3 a 11), celý pravý břeh nádrže (po silnici II/384) obsluhuje autobusová linka IDS JMK č. 303.
Sport
Přehrada má využití i jako sportoviště. Kromě kanoistiky, vodního lyžování a jachtingu slouží také veslařům. Působí zde například veslařský a jachtařský klub TJ Lodní sporty Brno (nejznámější veslařka Miroslava Knapková).
První jachetní klub na brněnské přehradě byl založen krátce po válce, hned vedle přístaviště parníků. Mezi zakladateli sehrál důležitou úlohu ing. arch. Gustav Roháček, který pro klub zprostředkoval možnost nákupu pozemku včetně budov z doby stavby přehrady, které sloužily jako loděnice na zimní uskladnění plachetnic.
Kultura
Na hladině bystrcké části přehrady se pravidelně koná významná mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. Natáčen zde byl také film Osmy.[10]
Znečištění
V důsledků znečištění vody komunálními splašky přehradu sužuje nadměrné množství nebezpečných sinic. Povodí Moravy dostalo počátkem roku 2010 od krajského úřadu výjimku pro použití chemických látek proti sinicím. Podle studie Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR ale nejsou taková opatření efektivní a nezajistí dlouhodobé řešení. Sdružení Děti Země se navíc domnívalo, že šlo jen o předvolební trik, protože sinice měly zmizet v podstatě jen na dobu volební kampaně.
Vyčištění Brněnské přehrady inicioval starosta MČ Brno-Bystrc dne 25.10.2001 na lodi Dallas za přítomnosti zástupců veřejné správy, odborníků a dalších. Cesta nebyla jednoduchá a bylo zapotřebí neustálé desetileté iniciativy, aby nakonec se v roce 2011 objevil výsledek.[11] V roce 2011 byla přehrada čistá s vodou vhodnou ke koupání po celé léto.[12][13][14]
Odkazy
Reference
- http://www.prygl.net/php/hantec-prygl.php O Brněnské přehradě v hantecu
- http://www.brno-kninicky.cz/almanach.htm
- ZIEGLOVÁ, Iveta. Statečný hrázný zachránil Brno a osvoboditelům cestu přes řeku Svratku. ČT24 [online]. 2015-04-25 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- PROKOPOVÁ, Milada. Zapomenutý hrdina. Známý hrázného varoval Sověty, ti jej málem zastřelili. iDNES.cz [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- Okresní archiv Brno-venkov - archiválie z fondu okresního národního výboru Brno-venkov
- Archivní dokument ONV Brno-venkov ke změně hranice Brna k 1. lednu 1957
- http://www.petice-prehrada.cz/petice Archivováno 14. 9. 2011 na Wayback Machine Petice proti výstavbě mola a dráhy pro vodní lyžování na Brněnské přehradě!
- http://wakevbrne.aspone.cz/Petice.aspx Archivováno 31. 8. 2011 na Wayback Machine Chceme wake v Brně - petice za schválení vodního vleku v Brně
- http://www.bystrcnik.cz/?p=13029 Archivováno 2. 6. 2014 na Wayback Machine Tomáš Nahodil: Investor dostane bezúplatně část přehrady (rozhovor s organizátorem petice proti výstavbě vleku na Brněnské přehradě)
- Osmy. Go To Brno [online]. 2019-03-13 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (česky)
- Sinice z Brněnské přehrady zmizí je na dobu volební kampaně [online]. Deník Referendum, 2010-02-23 [cit. 2011-12-25]. Dostupné online.
- http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=19185%5B%5D Přehrada bude čistá celé léto, slibuje Povodí
- FAJKUSOVÁ, Anna. Čistá přehrada: hodné řasy zvítězily, tvrdí povodí. Brněnský deník [online]. 2011-07-02 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ČTVRTEČKOVÁ, Helena. Brněnská přehrada je čistá. Na jak dlouho?. Brněnský deník [online]. 2010-08-04 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brněnská přehrada na Wikimedia Commons
- Brněnská přehrada na Facebooku
- Brněnská přehrada na Facebooku
- https://web.archive.org/web/20150720234748/http://www.khsbrno.cz/katalog/koupaliste/uvod.php Informace Krajské hygienické stanice v Brně o aktuální teplotě a o hodnocení hygienické nezávadnosti pláží
- Informace o budování přehrady na webu městské části Brno-Kníničky
- http://www.prygl.net/ – informační server Prygl.net o Brněnské přehradě a jejím okolí
- http://www.mojebrno.jecool.net/inka--brno-nadrze-brnenska-prehrada.html - Přehrada na mojeBrno.jecool.net
- https://web.archive.org/web/20120613235558/http://plener.prygl.net/ Brněnský plenér – sochařské sympozium na Brněnské přehradě
- http://www.bystrc.net/okoli/Prehrada.htm – informace na serveru Bystrc.net
- http://www.sokolak.cz – areál Sokolského koupaliště
- http://www.brnenskaprehrada.cz – stránky o Brněnské přehradě (informace, fotografie, mapa)
- http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/brno/ – profil Brněnské přehrady na oficiálních stránkách Povodí Moravy
- Brněnská přehrada – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-05-22 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.