Vnitřní město (Bratislava)

Označení „vnitřní město“ se používalo i jako oficiální administrativní označení, a to (přinejmenším) v 18. století a až do roku 1848. V roce 1848 bylo totiž k Bratislavě administrativně připojeno Podhradie a při této příležitosti bylo mimo jiné jedno předměstí přejmenováno na Nové Město a Vnitřní město (něm. Innere Stadt) přejmenováno na Staré město (něm. Altstadt; 1921–1930 nazývané I. okres Staré město, 1930–1949 I. okres). Pojem Staré město zahrnuje výrazně širší území než jen vnitřní město.

Vnitřní město nezahrnuje dunajské nábřeží (patřilo k předměstím), Podhradie (kam patří Vydrica a Zuckermandel) ani Bratislavský hrad, který byl oddělen od města vodním příkopem, který se nacházel zhruba v místech dnešní Staroměstské ulice.

V současnosti ho ohraničuje na západě Staroměstská, na severu Kapucínská ulice, Hurbanovo náměstí a Náměstí SNP, na východě Kamenné náměstí a na jihu Hviezdoslavovo náměstí a Gorkého ulice.

Je to historická část Bratislavy mezi historickými městskými hradbami s obrannými věžemi a baštami a mezi čtyřmi bývalými městskými branami, kterými byly Michalská brána, Laurinská brána, Rybářská brána a Vydrická brána. Dnes tvoří část městské části Staré Město a je to turisticky nejnavštěvovanější část města, obsahující četné kulturní a historické památky. Jeho rozloha je pouze okolo 0,2 km². Dodnes se zachoval původní půdorys, ulice a náměstí v téměř původní podobě. Sídlily zde významné instituce, bývalá uherská šlechta, byly zde korunováni králové a jistý čas zde zasedal Uherský sněm.

Následuje přehled ulic a náměstí a jejich historických názvů platných v roce 1900 (názvy se předtím i potom mnohokrát měnily). První úřední pojmenování ulic v Bratislavě se objevilo v roce 1879 (od roku 1890 povinně dvojjazyčné německé a maďarské), ale ulice byly pojmenovány už dříve. Maďarské názvy ulic se před rokem 1879 vyskytovaly velmi vzácně (zpravidla jen pro pár nejvýznamnějších ulic), jinak byly všechny názvy německé resp. dříve i latinské.