Vlnovec pětimužný

Silný kmen se rozvětvuje teprve ve značné výši v korunu, jejíž větve jsou zcela vodorovně rozložené. Bývají sestaveny přeslenovitě a nesou dlouze řapíkaté listy složené ze 7-9 kopinatých, celokrajných, dlanitě se rozbíhajících lístků.

Úhledné, sýrem páchnoucí květy, vyrůstající na dlouhých stopkách jednotlivě nebo po několika z úžlabí listů a po stranách větví. Mají zvonkovitý, tupě pětilaločný kalich, pětiplátečnou, bílou korunu, 5 tyčinek naspodu nitkami spolu srostlých, ostatně z koruny daleko vyniklých, se zkroucenými prašníky, a svrchní semeník s jednoduchou čnělkou.

Plody jsou válcovité, přes 1 dm dlouhé, malým okurkám podobné tobolky obsahující značný počet semen velikosti hrachu. Vnitřní stěny a přehrádky tobolek jsou pokryty špinavě bílou, hedvábitě lesklou vlnou. Když tobolky dozrají, rozpuknou se v 5 chlopní a vlna, která byla dosud mezi stěnami tobolky a semeny stlačena, se pružně uvolní.

Z plodů se získává duté vlákno kapok (z malajského: kapuk). Vlákna dosahují délky 10-40 mm. Při hustotě jen 0,35 g/cm³ (říká se jim také „rostlinné peří“ nebo „rostlinné hedvábí“). Mladé listy, květy a plody jsou jedlé. Povařené se podávají s omáčkou. Listy jsou také krmivem pro kozy, ovce a skot. Také olejnatá semena jsou zkrmována. Semena lze smažit nebo mlít na mouku, jsou však považována za těžce stravitelná. Vlnovec pětimužný je široce používán v tradiční medicíně v Karibiku, Africe, Jižní Americe, Indii, na Srí Lance a v jihovýchodní Asii.

Symbol tohoto stromu je zobrazen na státním znaku a vlajce Rovníkové Guineje. Dle pověsti uzavřel král Bonkoro roku 1843 pod takovým stromem smlouvu se Španěly.[3]

• 
  Státní znak Rovníkové Guiney
• 
  Vlajka Rovníkové Guiney
  Poměr stran: 2:3