Vlivy kávy na zdraví

Na rozdíl od rozšířeného přesvědčení, že káva působí dehydratačně, běžné pití kávy nijak nenarušuje hospodaření těla s tekutinami.[1][2][3][4] Mírné pití kávy (3–4 běžné šálky, tzn. obsahující 150 mg kofeinu spolu s 150 ml vody) dokonce ani nenarušuje rehydrataci těla po sportovním výkonu[5], stejně tak nenarušuje hydrataci pokud je kofein (300 mg) přijat před sportovním výkonem[6]. U lidí, kteří nejsou zvyklí na působení kofeinu (resp. alespoň několik dnů nepřijali žádný kofein), se nicméně močopudné účinky mohou projevit již při přijmutí 250–300 mg kofeinu (okolo 2–3 šálků kávy nebo 5–8 šálků čaje).[7] Při pravidelném pití ale na tento účinek kofeinu vzniká rychle tolerance a močopudný účinek u lidí zvyklých pít kávu lze zaznamenat podle různých studií teprve až po přijmutí dávek nad 500 mg kofeinu, resp. alespoň 6 mg kofeinu na kg tělesné váhy (tzn. zhruba alespoň 5 šálků kávy).[8] V takovém případě se tedy doporučuje zvýšit příjem tekutin, který vyrovná jejich ztrátu indukovanou působením kofeinu.

Šálek kávy

Běžný 250ml šálek kafe obsahuje[9]:

• Vitamin B2 (Riboflavin): 11 % doporučené denní dávky
• Vitamin B5 (Kyselina pantothenová): 6 % doporučené denní dávky
• Vitamin B1 (Thiamin): 2 % doporučené denní dávky
• Vitamin B3 (Niacin): 2 % doporučené denní dávky
• Kyselina listová: 1 % doporučené denní dávky
• Mangan: 3 % doporučené denní dávky
• Draslík: 3 % doporučené denní dávky
• Hořčík: 2 % doporučené denní dávky
• Fosfor: 1 % doporučené denní dávky

Obsahuje také antioxidanty, které snižují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny.[10]

V roce 2016 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) konstatovala, že samotné pití kávy nemůže klasifikovat jako karcinogen. Pouze pití horkých nápojů (včetně kávy) tato agentura klasifikuje jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (skupina 2A).[16]

Vědci objevili, že to, jak naše tělo bude reagovat na množství kofeinu, který přijmeme, závisí na genech. Závisí na nich tedy i jak pravděpodobné je, že dostaneme srdeční infarkt při pití určitého množství kávy za den. To závisí konkrétně na genu CYP1A2,[17] který se významně podílí na metabolismu kofeinu a vyskytuje se ve dvou formách, CYP1A2*1A, forma, která kofein metabolizuje rychleji, a CYP1A2*1F, u nějž se naopak kofein z organismu odbourává pomaleji. Ve výzkumu, který se tímto zabýval, studovali 2000 lidí, kteří již dříve prožili srdeční infarkt. Jedincům s genem typu CYP1A2*1F, kteří pili čtyři a více šálku kávy denně, se zvýšilo riziko srdečního infarktu o 36 %. Zato u lidí, kteří měli rychle metabolizující verzi tohoto genu, se ukázala pravděpodobnost srdečního infarktu nulová. [18]