Vlasta Seifertová

Na domácí atletické scéně se objevila v roce 1959, když ve svých 16 letech skočila v září v Bratislavě do dálky 5,50 m - což představovalo 8. místo v československých tabulkách sezóny 1959.

Hned následující rok, v roce 1960, reprezentovala jako sedmnáctiletá ve skoku dalekém na letních olympijských hrách v Římě, do finále však z kvalifikace nepostoupila.

Svou skutečně hvězdnou hodinu zažila v roce 1963 na památném atletickém mistrovství republiky v Hradci Králové, proslaveném skvělou organizací, čtyřmi národními rekordy a především nástupem tzv. "nové vlny" československých atletů, která se poté výrazně prosazovala v letech 1964-1972. Vlasta Přikrylová na tomto šampionátu překonala 14. července československý rekord ve skoku do dálky - skokem dlouhým 6,47 m, což byl v té době výkon světové extratřídy - dvacetiletá atletka se jím zařadila na druhé místo dlouhodobých světových tabulek, hned za sovětskou atletku Taťánu Ščelkanovovou, která v době konání hradeckého mistrovství držela světový rekord výkonem 6,53 m. Svou atletickou všestrannost prokázala i pětibojařským výkonem 4356 bodů (55. místo světových tabulek roku 1963) a také československým štafetovým rekordem na 4 × 100 m (spolu s Faltusovou, Stolzovou a Lehockou) - 46,6 sekundy v Praze, 21.7.1963. Ná závěr sezóny, v září, stihla vybojovat ještě stříbrnou medaili na světové univerziádě 1963 v brazilském Porto Alegre (byť výkonem 5,71 m zůstala daleko za vítězkou univerziády, suverénkou předolympijské sezóny Taťánou Ščelkanovovou, která v Porto Alegre přistála až ve vzdálenosti 6,48 m).

Přestože výkon z hradeckého mistrovství by na předchozích olympijských hrách v Římě stačil na zlatou medaili a na následujících olympijských hrách v Tokiu v roce 1964 by zajistil medaili bronzovou, Vlastě Přikrylové se v dalších letech už tolik nedařilo: bojovala se zraněními a také rozptyl talentu do velkého množství různých disciplín jí zřejmě v konečném efektu neprospěl. V roce 1964 skočila jen 6,21 m (24. místo ve světových tabulkách olympijského roku 1964) a na olympiádu do Tokia nejela. Římské hry v roce 1960, absolvované v 17 letech, tak byly první a zároveň poslední olympiádou talentované pražské atletky. A přestože závodila na velmi dobré republikové úrovni až do začátku sedmdesátých let a byla opakovaně mistryní Československa v nejrůznějších atletických disciplínách - se už žádné větší mezinárodní akce pod otevřeným nebem nezúčastnila: s výjimkou mistrovství Evropy 1966 v Budapešti, kde v běhu na 80 metrů překážek vypadla v semifinále časem 11,6 sekundy, který byl hluboko za jejími možnostmi. V Budapešti běžela i na druhém úseku československé štafety na 4 × 100 m, která v rozběhu skončila výkonem 46,0 sekundy poslední a nepostoupila.

Naproti tomu dosáhla Vlasta Přikrylová-Seifertová pěkných úspěchů v halové atletice: na druhém ročníku evropských halových her v Praze v roce 1967 vybojovala dvě stříbrné medaile (běh na 50 m překážek, štafeta 4 x 150 m). O rok později získala na třetích evropských halových hrách v Madridu stříbrnou medaili v kombinované štatetě na 1820 metrů. Československá štafeta ve složení Eva Putnová (1 x 182 m), Vlasta Seifertová (2 x 182 m), Libuše Macounová (3 x 182 m) a Emília Ovádková (4x 182 m) prohrála v souboji se sovětským kvartetem o více než deset sekund. [3] Vytvořila několik československých halových rekordů v běhu na 50 metrů překážek a její čas 6,9 sekundy, zaběhnutý na této trati v roce 1968 v Jablonci, byl dokonce vyrovnáním tehdejšího neoficiálního světového rekordu.

Vasta Přikrylová vystudovala biologii, po skončení aktivní atletické dráhy pracovala na metodickém oddělení Československého svazu tělesné výchovy a sportu se zaměřením na oblast talentované mládeže. Působila rovněž jako dobrovolná trenérka ve sportovní třídě základní školy v Praze 3.

Vlasta Přikrylová se v anketě, kterou každoročně pořádal (tehdy jako anketu svých čtenářů) měsíčník Lehká Atletika, umístila dvakrát v první desítce - bylo to hned v prvních svou ročnících ankety, vyhlašované od roku 1962:

1962 --- 10. místo

1963 --- 4. místo

Anketa byla v dobách její aktivní dráhy společná pro muže a pro ženy – a Vlasta Přikrylová se stala v roce 1963 její nejúspěšnější ženskou účastnicí. V roce 1962 byla mezi ženami druhá, za diskařkou Jiřinou Němcovou.

• Vlasta Seifertová v databázi Olympedia (anglicky)

• Atletika, ročník 52, 2000, č. 3 (608), L.Folprecht: Vývoj českých halových rekordů, 50 m překážek, příloha a, I.
• Atletika, ročník 31, 1979, č. 3 , Rudolf Marek: Co nyní děláte, Vlasto Seifertová?, str. 29