Vladořice

Vladořice (dříve také Vladařice, německy Wladar) jsou malá osada, část města Žlutice v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi čtyři kilometry jihovýchodně od Žlutic, na úpatí hory Vladař, v nadmořské výšce 555 m.

Vladořice
Celkový pohled z jihozápadu (od Kolešova)
Lokalita
Charakterosada
ObecŽlutice
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°4′22″ s. š., 13°12′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 (2011)[1]
Katastrální územíVladořice (1,83 km²)
PSČ364 52
Počet domů2 (2011)[1]
Vladořice
Další údaje
Kód části obce106950
Kód k. ú.706957
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladořice je také název katastrálního území o rozloze 1,83 km².[2]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379. Vesnice byla zřejmě rozdělena mezi více majitelů. Nejstarším známým byl Plach z Vladořic uváděný v roce 1379, dále Jindřich (1386), Hynek (1390), Toch (1404) a Jakeš (1410). V roce 1432 žila Jana, vdova po Jakešovi. Roku 1469 Šimon z Vladořic vesnici prodal Žluticím, od kterých ji o sto let později koupil Jan Ratibořský z Chcebuze. Z roku 1569 pochází první zpráva o zdejší tvrzi. Již v roce 1572 panství koupil Kunrát ze Sulevic a od roku 1604 byla vesnice připojen k chyšskému panství. Tvrz poté beze stop zanikla.[3]

V roce 1979 se Vladořice staly částí města Žlutice.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 48 obyvatel (z toho 24 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 65 obyvatel německé národnosti, kteří se kromě jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[5] V roce 2011 zde trvale žilo 5 obyvatel.[6]

Pamětihodnosti
  • Sousoší Piety jihozápadně při cestě do Kolešova[7]
  • Sousoší Piety východně při cestě do Bohuslavi[8]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého[9] vytesaná nákladem vladořického sedláka Franze Antona Prägera roku 1834 a roku 2012 zrenovovaná[10]
  • Venkovská usedlost čp. 6 s holubníkem domkového typu[11][12]
  • Zaniklá tvrz neznámého umístění[13]

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vladořice – tvrz, s. 385–386.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277.
  7. VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - sousoší Piety | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
  8. VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - sousoší Piety | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
  9. VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - socha sv. Jana Nepomuckého | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
  10. Spolek okrašlovací Vladař. Křížková cesta – Drobné památky v okolí Žlutic [online]. Žlutice: Dostupné online.
  11. VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - hospodářská usedlost čp. 6 | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
  12. VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - holubník | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.
  13. VYČICHLO, Jaroslav. Vladořice - tvrz | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.