Vladislav Hřímalý

Narodil se 11. ledna 1895 v Rožmitále pod Třemšínem do rodiny sklenáře Františka Hřímalého a jeho ženy Marie rozené Vackové.[1] Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Prahy, kde Hřímalý začal studovat na akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského.[3] Nejdříve se věnoval krajinomalbě, ale pod vlivem Švabinského se zaměřil na grafiku. Používal různé techniky – tužku, křídu, uhel, pastel, lept a další. Věnoval se knižní ilustraci a leptaným exlibris. Známé jsou hlavně jeho grafiky s krajinářskou a sociální tematikou nebo motivy z divadelního a cirkusového prostředí. Hřímalý bydlel v Praze, ale občas jezdil do svého rodiště.[4] Řada jeho grafických listů a velká olejomalba s motivem rodného města se nachází v Podbrdském muzeu.[5] V rožmitálské radnici je vystaven jeho obraz městské brány, kterou namaloval podle vzpomínek pamětníků v době, když již byla brána zbourána.[6] Vytvořil také ilustrace k textům rožmitálského spisovatele Rudolfa R. Hofmeistera. Ilustroval např. obálku jeho knihy Uštvaný génius.[7] Ve 30. letech 20. století při příležitosti návštěvy arcibiskupa Karla Kašpara v Rožmitále pod Třemšínem, vytvořil kresby na jídelní lístky pro Penzion Třemšín.[8]

V roce 2019 byly při demolici domu ve Starém Rožmitále nalezeny dokumenty schované za pamětní deskou Bartoloměje Sadílka, vůdce rožmitálského selského povstání. Mezi dokumenty byl i umělecky vyvedený opis z rožmitálského urbáře informující o selské vzpouře v roce 1740, který zhotovil Vladislav Hřímalý.[9]