Vladimir Medinskij
Vladimir Rostislavovič Medinskij (rusky Владимир Ростиславович Мединский, * 18. července 1970 Smila) je ruský spisovatel a politik za stranu Jednotné Rusko. V letech 2012–2020 byl ruským ministrem kultury.
Vladimir Medinský | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Jednotné Rusko Komunistická strana Sovětského svazu |
Narození | 18. července 1970 (51 let) Smila |
Alma mater | Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě |
Profese | novinář, politik, vysokoškolský učitel, spisovatel, bloger, historik a poslanec Státní dumy |
Ocenění | komandér Řádu za kulturní zásluhy (2015) Medaile Pjotra Arkaďjeviče Stolypina Řád cti Řád svatého Sergeje Radoněžského Řád svatého pravověrného knížete Daniila Moskevského 2. třídy … více na Wikidatech |
Webová stránka | medinskiy |
Commons | Vladimir Medinsky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v roce 1970 ve Smile v Čerkaské oblasti v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice. V letech 1987–1992 studoval žurnalistiku na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. V letech 1991–1992 pracoval na sovětské a následně ruské ambasádě ve Washingtonu.
Z diplomacie se pak přesunul do politiky a v roce 2000 se stal poradcem tehdejšího místopředsedy Dumy Georgije Boose. Od roku 2002 zastával významné funkce ve straně Jednotné Rusko; kromě jiného byl jejím ideologem.[1] Ve volbách v roce 2003 a v roce 2007 byl zvolen poslancem Dumy.
V roce 2009 se stal členem Prezidentské komise Ruské federace proti pokusům o falšování dějin na úkor ruských zájmů. Ve svých autorských dílech, mj. vícesvazkových Mýtech o Rusku, se snaží o vyvrácení údajných mýtů o dějinách Ruska. Jeho výklad ruské historie je někdy vnímán kontroverzně a označován za propagandistický.[1][2]
Od 21. května 2012 byl ruským ministrem kultury, v roce 2018 byl do funkce jmenován podruhé, ministrem byl pak do 15. ledna 2020; v této funkci kromě jiného aktivně ovlivňoval přístup ruského státu k národní kinematografii.[1][3][4][5] Následně byl jmenován poradcem prezidenta Vladimira Putina.[4]
Po roce 2019 veřejně vystupoval ve sporu o odstranění pražské sochy maršála Koněva.[6][7] Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl koncem února Medinskij vůdcem ruské delegace při vyjednávání s ukrajinskou delegací v běloruském Homelu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wladimir Rostislawowitsch Medinski na německé Wikipedii.
- KADLEC, Miloš. Ruský ministr kultury Medinskij – plagiátor, lžihistorik, dezinformátor a hulvát. Manipulátoři.cz [online]. 2019-09-11 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- MCGLYNN, Jade. Rusko žije mýtem Velké vlastenecké války. Opírá o něj své velmocenské ambice, i když falšuje historii. HlídacíPes.org [online]. 2021-12-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- Rusko chce zakázat filmy, které ”ohrožují národní pospolitost”. HN.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- Putin udělal poradce z exministra, který plísnil Česko za sochu Koněva. iDNES.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- MOCEK, Michal. Koho vyslalo Rusko vyjednávat? Ultrakonzervativce, který má Ukrajinu za pouhý přízrak. Novinky.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- Odstranit Koněva? Ruský ministr kultury přirovnal starostu Prahy k nacistům. iDNES.cz [online]. 2019-09-06 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
- Kremelský poradce Medinskij sepsal seznam údajných pachatelů, kteří odstranili Koněvovu sochu. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-04-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Medinský na Wikimedia Commons