Vladimír Zoubek (geolog)

Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci, kde maturoval roku 1922. Ve studiu pokračovoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v oboru geologie, kde získal doktorát v roce 1927.[1]

V roce 1931 nastoupil do Státního geologického ústavu a působil v něm až do roku 1962. V letech 1954 až 1956 byl jeho ředitelem.[2]

Již v roce 1936 publikoval přelomovou práci o geologii Západních Karpat,[3] kde identifikoval tektonickou jednotku nyní zvanou Veporikum.

V 50. letech založil Geologický ústav akademie věd a následně v něm pracoval[2] a v letech 1969 až 1974 ho vedl.[4] V roce 1979 se stal vedoucím vědeckým pracovníkem nového Ústavu geologie a geotechniky.[1]

Podílel se na vzniku geologické mapy Československa a tektonické mapy Evropy, zaměřoval se na petrologii, hlubinnou tektoniku a strukturní geologii.[2] Zabýval se také geologickým výzkumem, zejména při výstavbě přehrad na Vltavě.[4]

Byl viceprezidentem Mezinárodní unie geologických věd a členem výkonného výboru Mezinárodní asociace pro geologický výzkum hlubinných zón zemské kůry.[2]

V roce 1953 se stal členem korespondentem Československé akademie věd, v roce 1977 zahraničním členem Akademie věd Sovětského svazu.[1] Roku 1953 byl vyznamenán Státní cenou Klementa Gottwalda, v roce 1974 Lomonosovovou medailí.[1][5]