Vladimír Zákrejs

Vladimír Zákrejs byl synem spisovatele a literárního kritika Františka Zákrejse.[2] Studoval gymázium v Praze v Truhlářské ulici a poté architekturu na pražské technice, kde byl žákem např. Jana Kouly, Josefa Schulze a zřejmě i Josefa Zítka.[1][3] V průběhu studií psal verše.[3] Od roku 1905 pracoval na pražském magistrátu.[2] V roce 1908 pořídil první soupis památek Hradce Králové.[4] V roce 1910 přeložil do češtiny knihu Otto Wagnera Moderní architektura. Od roku 1911 se kromě svého hlavního oboru začal věnovat také loutkářství: nejdříve se zajímal o tradiční lidové loutkáře (např. Arnoštka Kopecká, vnučka Matěje Kopeckého), poté začal psát i vlastní loutkové hry. Mezi jeho režijní počiny na loutkové scéně patřily například Sofoklova Elektra nebo Shakespearův Macbeth.[3] Mezi roky 1919 a 1922 a pak znovu po roce 1931 působil jako profesor urbanismu na brněnské technice, v mezidobí se věnoval vlastně projekční a poradenské praxi. Od 30. let 20. století také sepsal množství článků na obranu pravosti rukopisů (mj. také pod pseudonymy Jan Evangelista Hanka a JUC. Jana Pernerová[5]), čímž navázal na zájmy a snahy svého otce.[2]

• regulační plán města Hradec Králové (1909 a 1925–29)[2] - o tento regulační plán vedl Vladimír Zákrejs v letech 1925–34 soudní spor s Josefem Gočárem, který skončil smírem a uznáním Zákrejsových zásluh; Zákrejs se tak staví po bok Gočára do role "otce hradeckého meziválečného urbanismu"[4]
• architektonický návrh loutkového divadla v Praze (1912, nerealizováno)[3]
• urbanistické řešení čtvrti úřednických domků, Sušice (1922)[1]
• urbanistické řešení vilové čtvrti, Polička (1922 a 1932)[1][2]
• regulační plán města Uherské Hradiště (1925–27)[2]
• regulační plán města Piešťany (1925–33)[2]
• širší krajinné řešení Ostravska (1925–33)[2]
• krajinné řešení území Orlických hor (1927)[2]
• regulační plán města Žilina (1929)[2]
• regulační plán města Plzeň (1929–32)[1]

• Klub za Starou Prahu: 1908[2]
• Úprava pláně letenské. Krása našeho domova, 1908, roč. 4, s. 43-45[2]
• Regulační plány venkovských měst. Krása našeho domova, 1908, roč. 4, s. 108-112, 120-123[2]
• Beroun. S lepty A. Porketa. Krása našeho domova, 1910, roč. 6, s. 117-119[2]
• Cesty cíle. Krása našeho domova, 1910, roč. 6, s. 165-168[2]

• WAGNER, O. Moderní architektura. Překl. Vladimír ZÁKREJS. Praha: Laichter, 1910[2]
• Město v budoucnosti. Pokroková revue, 1910-11, roč. 7, s. 129-134[2]
• Letchworth, zahradní město. Krása našeho domova, 1911, roč. 7, s. 145-150[2]
• Zahradní město u nás. Styl, 1912, roč. 4, s. 68-70[2]
• Zahradní města. Nevydaný rukopis. 1913[2] (1914[4])
• Vzkříšení loutkového divadla. Český Loutkář 2, 1913, s. 132-134[6]
• Budoucnost Šárky. Krása našeho domova, 1914, roč. 10, s. 51-55[2]
• Loutkové divadlo. Samostatnost. Kulturní snahy 28. 3. 1914[6]
• Stále loutkové divadlo. In J. Veselý: Příručka českého loutkáře. 1914[6]
• Několik poznámek o stavbě měst a ochraně památek. Krása našeho domova, 1915-17, roč. 11, s. 45-49[2]
• Organisace práce. Stavitel, 1919-20, roč. 1, s. 2[2]
• Vědecké základy stavby měst. Stavba, 1922, roč. 1, s. 6-11[2]
• Praha budoucí: projekty zítřka. Praha: Prometheus, 1922[2]
• Řešení Prahy s hlediska národního zájmu. Přednáška ve Spolku čsl. architektů a inženýrů v Praze, dne 11. dubna 1923. Časopis československých architektů, 1923, roč. 22, s. 215[2]
• Plány upravovací: příručka pro obecní funkcionáře. Praha: Ústav pro stavbu měst při M.A.P., 1. vyd. 1923, 2. vyd. 1925[2]
• Osidlování Palestiny (rukopis). 1925[2]
• Čím bys chtěl být (loutková hra), 1926[6]
• Na dně mořském (loutková hra), 1926[6]
• Rytíři z Oškobrhu (loutková hra), 1926[6]
• Methodické řešení plánů upravovacích. Praha: Ústav pro stavbu měst při M.A.P., 1925. 58 s. (2. uprav. vydání, zřejmě 1928)[2]
• Režisérské poznámky. Při studiu Shakespearova Macbetha. Loutkář 1928-1929, s. 216-219[6]
• Dobré zdání o získání upravovacího města Plzně ve smyslu osnovy nového stavebního řádu pro Čs. republiku. Plzeň: nákladem vlastním, 1929[2]
• Průplavové autostrády: Studie k Národnímu plánu upravovacímu ČSR. Moravská Ostrava: Regulační sbor ostravský, 1929[2]
• O novostavbu spořitelny královéhradecké. Akta První Republiky. Hradec Králové: Okresní záložna hospodářská, 1938[2]
• O stavbě měst u nás. Stavitelské listy, 1938, roč. 34, s. 3-5, 17-19, 33-36, 46-49, 76-78, 100-102, 111-114, 121-123[2]
• Bitva u Olomouce I., Praha, 1939, Česká společnost rukopisná, s. 32[5]
• Bitva u Olomouce II., Praha, 1939, ČEská společnost rukopisná, s. 32[5]
• K Bartošovu historickému rozboru RKZ, Zprávy Čsl. společnosti rukopisné, řada II., č. 4, 15. 12. 1939, s. 56-59[5]
• Grudův zázrak, Zprávy Čsl. společnosti rukopisné, řada II., č. 5, 25. 2. 1940, s. 70-71[5]
• Brána "Přesvltavu" v metodě topografické, Zprávy Čsl. společnosti rukopisné, řada II., č. 8-9, 1. 11. 1940, s. 89-91[5]
• Spor o minulost, Hradec Králové, 1947, s. 7[5]