Vladimír Wolf

Narodil se dne 4. února 1942 v Jaroměři v rodině železničáře. Po maturitě na jaroměřském gymnáziu (1959) absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie–čeština (1967 PhDr.).[2] Zde jej ovlivnil zejména profesor dr. Ladislav Hosák, za jehož žáka se považuje.[3] Mezi lety 1965 a 1970 pracoval jako historik v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. V šedesátých letech byl členem KSČ. Za normalizace musel pro své politické názory[3] odejít, od r. 1970 byl brigádníkem-kopáčem[3] Archeologického ústavu ČSAV, pak podnikovým archivářem n. p. Texlen v Trutnově (1974–1989), od r. 1989 náměstkem pro personální a sociální práci.[2] Po roce 1989 působil v městském zastupitelstvu Trutnova.[3] V roce 1991 se stal vysokoškolským pedagogem na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, později Univerzita Hradec Králové (UHK, 1993 docent, 2000 profesor). Na škole vedl Ústav historických věd, 1996–1999 byl proděkanem, 1999–2005 děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.[2] Jako školitel doktorského studia českých a československých dějin působil na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.[4]

Již před lety kontaktoval historiky ze Slezského ústavu, posléze se stal členem Vědecké rady Slezské univerzity a nato Vědecké rady Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU. Ujal se trutnovského pracoviště Fakulty veřejných politik[5] Slezské univerzity, vede bakalářský obor Veřejná správa a regionální politika, semináře, v nichž se zaměřuje na tematiku Evropské unie a evropské integrace, a neopomíjí ani historii.[6]

Ve své vědecké a publikační činnosti se věnoval hlavně historii Trutnovska, lnářského a textilního průmyslu a kastelologii. Může se vykázat dlouholetou redaktorskou a editorskou praxí, mj. noviny Krkonošská pravda, jako editor založil či připravil různé sborníky, např. Krkonoše – Podkrkonoší, u jehož vzniku v polovině šedesátých let stál ještě jako vysokoškolák, Kladský sborník,[6] Minulostí Jaroměře, Příspěvky k dějinám n. p. Texlen Trutnov anebo Lnářský průmysl. V roce 1990 byl u zrodu sborníku Rodným krajem v Červeném Kostelci, kde dosud publikuje a působí v redakční radě.[2]

Zasedá v odborných komisích, je předsedou české části Kladské komise historiků a členem komise pro historickou geografii při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Záslužná je i jeho činnost organizační, uspořádal řadu setkání regionálních historiků.[2]

Byl iniciátorem vydání dvou historických sborníků Minulostí Jaroměře v letech 1968 a 1971, do nichž rovněž přispěl dvojdílnou historickou bibliografií Jaroměře a Josefova, dále napsal studie o jaroměřském dějepisectví, o středověkém opevnění města či o Jaroměři v době po husitských válkách. V letech 1973–1974 se zúčastnil na archeologickém výzkumu v lokalitě bývalého augustiniánského kláštera v Jaroměři Na Kameni. Přispěl též do dvou jaroměřských gymnaziálních almanachů, jež byly vydány v letech 1969 a 1994.[2]

Soupis prací V. Wolfa vykazuje přes 1600 publikovaných příspěvků z různých oblastí historických věd, z veřejného života i politiky. Knižně vydané práce: Hospodářské dějiny Žarošic ve světle katastrů (spoluautor, 1962), 100 let závodu Texlen 10-Bělidlo (spoluautor, 1977), monografie Jan Kolda ze Žampachu (2002),[2] která přibližuje život husitského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra, psance a pána erbu černé trubky, publikace Čas změny (2011), která popisuje vznik a vývoj Občanského fóra v Trutnově v letech 1989-1991, jehož byl sám autor jedním z nepominutelných aktérů.[6] Další práce jsou rozesety ve sbornících. Na jeho počest byly vydány čtyři historické sborníky (1993, 2002, 2007, 2012) s výběrovými bibliografiemi.[2][7]

Za práci ve vedoucích akademických funkcích byl oceněn pamětní medailí (2005),[2] za více než čtyřicetileté působení ve prospěch kulturního rozvoje města Trutnova a poznávání jeho historie dostal Čestné uznání městské rady v Trutnově (2007),[3] za celoživotní práci v oblasti historie obdržel Kulturní cenu města Trutnova (2012)[5] a za rozvoj Fakulty veřejných politik[5] Slezské univerzity mu byla udělena Stříbrná medaile (2013).[8]

Je v plánu pojmenovat po Vladimíru Wolfovi ulici v trutnovském Horním Starém Městě.[9]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Wolf
• Hospodářské dějiny Žarošic ve světle katastrů. 1962 (spoluautor).
• 100 let závodu Texlen 10-bělidlo, Horní Staré Město. Horní Staré Město: [nákl. vl.], 1977. 12, [1] s. (spoluautor).
• Hrady a tvrze: opevněné středověké stavby na území města Trutnova a integrovaných obcí = befestigte mittelalterliche Bauwerke auf dem Stadtgebeit von Trautenau und der eingemeindeten Ortschaften = entrenched constructions of the Middle Ages in the Trutnov territory and integrated communities = średniowieczne budowle warowne na terenie Trutnova i przyległych wsi. 1. vyd. Trutnov: Město Trutnov, 1999. 48 s. ISBN 80-254-6873-9
• Jan Kolda ze Žampachu: život táborského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra a psance. 1. vyd. Hradec Králové: Lupus, 2002. 157 s. ISBN 80-238-5084-9.
• Čas změny: trutnovské Občanské fórum 1989-1991. Trutnov: Lupus pro Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2011, 63 s. ISBN 978-80-904229-3-3.
• Český koutek v Kladsku. Kladský sborník 5. supplementum, Hradec Králové 2008. ISBN 978-80-903509-8-4
• 550 let hrabství kladského: 1459 – 2009 / 550 lat hrabstwa Kłodzkiego. Kladský sborník 6. supplementum, Trutnov: Muzeum Podkrkonoší, 2009. 315 s. 978-80-903741-3-3.