Vladimír Kostka

Vladimír Kostka (20. srpna 1922 Třebíč17. září 2009 Praha) byl hokejový teoretik, didaktik a trenér československého národního hokejového mužstva. Svůj život spojil s tělesnou výchovou, sportem a především s ledním hokejem.[1]

Prof. PhDr. Vladimír Kostka, CSc.
Vladimir Kostka
Osobní informace
Datum narození20. srpna 1922
Místo narozeníTřebíč
Datum úmrtí17. září 2009 (ve věku 87 let)
Místo úmrtíPraha
DětiVladimír Kostka
Hana Machková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v ledním hokeji
zlato 1972 Praha ČSSR - trenér
stříbro 1961 Švýcarsko ČSSR - trenér
stříbro 1965 Tampere ČSSR - trenér
stříbro 1966 Lublaň ČSSR - trenér
stříbro 1971 Švýcarsko ČSSR - trenér
bronz 1957 Moskva ČSR - trenér
bronz 1969 Stockholm ČSSR - trenér
bronz 1970 Stockholm ČSSR - trenér
bronz 1973 Moskva ČSSR - trenér

Život

Povolání pedagoga zahájil jako středoškolský profesor a později vyučoval na Tyršově ústavu pro tělesnou výchovu a sport v Praze. Vysokoškolské působení je spojeno se vznikem Institutu tělesné výchovy a sportu, který přešel jako Fakulta tělesné výchovy a sportu na Karlovu univerzitu. Pedagogicky působil na této fakultě nepřetržitě 35 let. Na katedře sportovních her řídil specializaci ledního hokeje, byl ředitelem trenérské školy, proděkanem a v letech 19731987 zastával funkci děkana. Intenzivně se odborně věnoval teorii sportovního tréninku v ledním hokeji, didaktice oboru, koordinoval výzkum a současně vedl praktickou výuku. Pojetí a výsledky jeho práce přispěly i k významnému postavení FTVS v mezinárodní organizaci vysokých škol AISEP.

Práci na vysoké škole vždy spojoval s dobrovolnou činností v ledním hokeji. Byla to jedinečná vazba teorie a praxe. Dlouhá léta vedl metodickou komisi Svazu ledního hokeje a současně byl i trenérem národního reprezentačního družstva. Preferoval týmovou práci a pracoval v trenérských dvojicích, nejdéle s dr. Zdeňkem Andrštem, Vladimírem Bouzkem a velmi úspěšně s Jaroslavem Pitnerem, se kterým prvně aplikoval strategii bránícího levého křídla, která přinesla československému hokeji mnoho úspěchů. Bilance trenérského působení u národního mužstva je mimořádně úspěšná. Celkem získal jako trenér nebo vedoucí mužstva 34 medailí, z toho 5 zlatých, 13 stříbrných a 16 bronzových. Za největší úspěch považoval titul mistrů světa v roce 1972, který Československo opět získalo po 23 letech. Nezapomenutelná jsou i vítězství nad mužstvem SSSR v roce 1969, která přesáhla společenským a politickým dopadem význam sportovního utkání.

Názory profesora Kostky na lední hokej jsou zachovány v bohaté publikační činnosti. Napsal 33 učebnic a vysokoškolských skript, publikoval 48 výzkumných statí a přes 200 odborných článků. Kniha Moderní hokej vyšla i v 6 zahraničních zemích.

Profesor Kostka byl dlouholetým předsedou Československého svazu ledního hokeje. Za jeho působnosti v čele ČSLH byl vypracován a do praxe uveden systém přípravy trenérů, který přispěl k vysoké úrovni metodické práce ve většině oddílů ledního hokeje. Při utváření trenérské komise Mezinárodní federace ledního hokeje IIHF se stal jejím členem. Přednesl řadu referátů na mezinárodních kongresech a sympoziích. Jako první český trenér byl v roce 1997 uveden do Síně slávy IIHF.[2] V roce 2008 i do nově založené Síně slávy českého ledního hokeje.[3] Obojí je významným oceněním zásluh prof. Vladimíra Kostky o rozvoj českého a světového ledního hokeje.

Vladimír Kostka zemřel 17. září 2009 v Praze.[4]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. GUT, Karel; PACINA, Václav. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha: Olympia, 1986. S. 186.
  2. ČTK. Zemřel trenér mistrů světa a člen Síně slávy Kostka [online]. hokej.sport.cz, 2009-09-18 [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29.
  3. ČTK. Do Síně slávy českého hokeje bylo uvedeno 41 osobností [online]. hokej.sport.cz, 2008-11-04 [cit. 2015-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29.
  4. KNAP, Karel. Zemřela hokejová legenda. Kostka, to byl trenér, taktik, vynálezce [online]. iDNES.cz, 2009-09-19 [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.