Vladimír Jedenáctík

Vladimír Jedenáctík (18. července 1905 Brno9. srpna 1980 Praha) byl český herec, operní pěvec – basista a hudební pedagog.

Vladimír Jedenáctík
Narození18. července 1905
Brno
Úmrtí19. srpna 1980 (ve věku 75 let) nebo 9. srpna 1980 (ve věku 75 let)
Praha
Alma materKonzervatoř Brno (1924–1925)
Povoláníherec, zpěvák, pedagog a hudební skladatel
ZaměstnavateléNárodní divadlo Brno (1926–1942)
Národní divadlo (1942–1973)
Oceněnízasloužilý umělec (1958)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Základy klavírní hry a zpěvu získal od své matky, žačky Leoše Janáčka [1]. Otec byl tajemníkem Zemského divadla Brno.[2] Studoval obchodní akademii v Brně a během studia improvizoval na klavír během promítání němých filmů v brněmských kinech.[2] Kvůli výdělku pro rodinu hríl také v Bohém baru.[2] Po soukromém studiu hry na klavír a studiu zpěvu u Valentina Šindlera a Máši Fleischerové studoval ještě rok (24. 6. 1924 - 9. 9. 1925)[2] na brněnské konzervatoři, kde také v roce 1926 složil státní zkoušku z klavíru, sborového a sólového zpěvu. Již jako mladý účinkoval v brněnském ochotnickém dělnickém divadle Bratrství [3]. Od roku 1926 pak působil v brněnské opeře Zemského divadla na záskok od 1. 9. 1927 s trvalou smlouvou.[2] Po posledním představení Dvořákovy opery Čert a Káča 11. 11 1941 přešel v roce 1942 do pražského Národního divadla, kde byl v angažmá do 31. 12. 1973, kdy odešel do důchodu.[2]

Kromě velmi dobré pěvecké techniky oplýval i velkým hereckým nadáním, které dobře uplatnil v československém filmu (vytvořil přes 20 rolí) a později i v Československé televizi. V letech 19521959 vyučoval hereckou výchovu na katedře operní režie a zpěvu na HAMU.

Za svůj život nastudoval téměř 200 operních rolí, z toho přes 100 v pražském Národním divadle [1].

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 188
  2. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
  3. Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 30, ISBN 80-204-0493-7

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.