Vladimír Blažka
Vladimír Blažka (12. prosince 1920 Olešnice – 14. dubna 1945 Brno, Kounicovy koleje) byl během druhé světové války člen protifašistické odbojové organizace Předvoj. Provedl společně s Aloisem Bauerem atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera, který byl po Reinhardu Heydrichovi druhým nejvyšším představitelem nacistické organizace SS, na něhož byl v Protektorátu Čechy a Morava proveden úspěšný atentát.[1]
| Vladimír Blažka | |
|---|---|
| Narození | 12. prosince 1920 Olešnice |
| Úmrtí | 14. dubna 1945 Brno, Kounicovy koleje |
| Příčina úmrtí | Popraven |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Brna |
| Povolání | odbojář |
| Znám jako | Provedl atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera |
| Příbuzní | Alois Bauer (bratranec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život před atentátem
Vladimír Blažka se narodil 12. prosince 1920 v Olešnici na Moravě. Později se rodina přestěhovala do Brna-Husovic. V době mobilizace v roce 1938 dobrovolně narukoval ke 2. rotě 43. pěšího pluku, kde prožil ztrátu československého pohraničí i vyhlášení Protektorátu. Poté odešel z Brna na práci do Říše, kde pracoval v Berlíně a Hamburku, ve Štrasburku a ve Vídni. Při kurýrní cestě k partyzánům byl v lednu 1944 zadržen na rakousko-chorvatské hranici. Pět měsíců byl vezněn v Marburgu. Jelikož nevyzradil účel cesty přes hranice byl propušten a nasazen do továrny v Dubnici nad Váhom na Slovensku. Odtud však utekl a 17. srpna 1944 se stal příslušníkem II. partyzánské brigády gen. M. R. Štefánika. Po porážce Slovenského národního povstání se vrátil s partyzány na Moravu a 8. 12. 1944 do Brna k rodičům, kde fungoval jako partyzánská spojka pod krycím jménem „poručík Poruba“. V únoru 1945 se společně s Bauerem stali členy odbojové organizace Předvoj.[2]
Atentát na Augusta Gölzera
Dne 7. 2. 1945 ve večerních hodinách provedl Blažka společně s Bauerem v Brně na Nerudově ulici atentát na SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera. Blažka vystřelil na Gölzera čtyři rány z pistole. Teprve čtvrtý výstřel zasáhl Gölzera, který se stihnul ukrýt v domě. Záchranný vůz dorazil se značným zpožděním a odvezl zraněného na chirurgické oddělení na Žlutém kopci, kde byl hned operován. August Gölzer zemřel v noci ze 7. na 8. února 1945 v 0.30 hodin.[2]
Dopadení a smrt
Jména Blažky a Bauera vyzradil gestapu zatčený velitel branného referátu Předvoje Vladimír Tišnovský. Oba byli 22. 3. 1945 zatčeni a podrobeni brutálním výslechům. Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal dokumentaci Gölzerova případu, byli Blažka s Bauerem 14. dubna 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla. Popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski.[2]
Těla obou bratranců byla pochována na čestném místě Ústředního hřbitova v Brně ve skupině 25. Oba byli vyznamenáni Československým válečným křížem in memoriam.[3]
