Vinan draselno-sodný
Vinan draselno-sodný (někdy též vinan sodno-draselný) je bílá krystalická organická látka, bez chuti a bez zápachu. Jedná se o sodno-draselnou sůl kyseliny vinné. Pravděpodobně poprvé byla tato látka připravena roku 1675 francouzským chemikem Pierrem Seignettem, a je známá jako Seignettova sůl. Tato látka krystalizuje jako tetrahydrát a tvoří kosočtverečné krystaly.
vinan draselno-sodný | |
---|---|
Vzorec | |
Vzhled | |
Obecné | |
Systematický název | vinan draselno-sodný |
Ostatní názvy | vinan sodno-draselný; Seignettova sůl (jako tetrahydrát) |
Sumární vzorec | KNaC4H4O6 |
Vzhled | Bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 6381-59-5 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 282,22 g/mol |
Teplota tání | 70–80 °C (záleží na stereoizomerech) |
Teplota varu | 220 °C |
Rozpustnost ve vodě | 63 g/100 ml (20 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Téměř nerozpustný v ethanolu |
Bezpečnost | |
S-věty | S22 S24/25 |
NFPA 704 | 1
2
0
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Využití
Tato látka se používá v potravinářství pod označením E337. Užívá se jako antioxidant.
Velký význam má tato látka i v analytické chemii. Její vodný roztok se označuje jako Fehlingovo činidlo B, a při smíchání se síranem měďnatým (Fehlingovo činidlo A) vytvoří Fehlingovo činidlo, které se používá na rozlišení aldehydů od ketonů, přičemž s aldehydy vytváří červeno-oranžovou sraženinu (oxid měďný popřípadě i kovová měď), ale ketony nereagují. Jedny z výjimek jsou sacharidy, jelikož sraženina vzniká i u sacharidů, které nemají žádnou aldehydovou skupinu. Takto reagují všechny monosacharidy a pouze některé disacharidy.
Výroba
Tato látka se vyrábí reakcí uhličitanu sodného s hydrogenvinanem draselným:
2KHC4H4O6 + Na2CO3 → 2KNaC4H4O6 + CO2 + H2O
Zajímavost
V Seignettově soli byl poprvé pozorován piezoelektrický jev.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vinan draselno-sodný na Wikimedia Commons